STS-91

STS-91
Údaje o expedici
Na stanici	Mir
Loď	Discovery
COSPAR	1998-034A
Členů expedice	6, pak 7
Hostitelé	25. základní expedice (Mir)
Datum startu	2. června 1998 22:06 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Vzletová rampa	LC-39A
Spojení se stanicí	4. června 16:58 UTC
Délka letu	9 dní, 19 hodin, 55 minut
z toho na stanici	3 dny, 23 hodina, 3 minuty
Odlet ze stanice	8. června 16:01 UTC
Datum přistání	12. června 1998 13:29 UTC
Místo přistání	Kennedyho vesmírné středisko
Andrew Thomas
Přechod z	25. základní expedice (Mir)
Délka letu	140 dní, 15 hodin, 12 minut
Parametry dráhy
Perigeum	350 km
Apogeum	373 km
Doba oběhu	91,8 min
Sklon dráhy	51,7°
Fotografie posádky
Zleva Lawrenceová, Chang-Diaz, Gorie, Kavandiová, Precourt, Rjumin, Thomas
Navigace
Předchozí STS-90 Následující STS-95

STS-91 byla mise raketoplánu Discovery z června 1998. Cílem bylo setkání s ruskou vesmírnou stanicí Mir.

Posádka

• Charles J. Precourt (4), velitel
• Dominic L. Pudwill Gorie (1), pilot
• Franklin R. Chang-Diaz (6), letový specialista 1
• Wendy B. Lawrenceová (3), letový specialista 2
• Janet L. Kavandiová (1), letový specialista 3
• Valerij Rjumin (4), letový specialista 4 Roskosmos

Pouze návrat z Miru

• Andrew S. W. Thomas, letový specialista 5

V závorkách je uvedený celkový dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Cíle mise

Mise STS-91 byla jakýmsi předstupněm k Mezinárodní vesmírné stanici, měla zachovat nepřetržitou americkou přítomnost ve vesmíru a rozvíjet postupy a hardware potřebný pro ISS. Kromě toho nesl raketoplán na palubě Alpha magnetický spektrometr (Alpha Magnetic Spectrometer Investigation (AMS)), jehož cílem bylo hledání antihmoty a temné hmoty a studium v oblasti astrozyfiky.

Ke spojení Discovery se stanicí Mir došlo 4. června ve 12:58 hodin. Po spojení se stal Andy Thomas oficiálně členem posádky raketoplánu, po 130 dnech strávených na stanici Mir. Během následujících čtyř dní přeložila posádka raketoplánu na Mir 500 kg vody a 2130 kg materiálu. K odpojení od Miru došlo 8. června ve 12:01 hodin.

Prototyp AMS letěl do vesmíru během mise STS-91 poprvé. Aktivován byl hned první den. Původně měl odesílat údaje na Zemi skrz komunikační KU-band systém, ale kvůli problémům byly údaje zaznamenány na palubě raketoplánu. Posádka měla také problémy s televizním přenosem z paluby Miru, takže bylo spojení omezeno jen na audio.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-91 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-91 na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.