STS-128

STS-128
Údaje o expedici
Na staniciISS
LoďDiscovery
COSPAR2009-045A
Členů expedice7
Počet výstupů do vesmíru3
Délka výstupů do vesmíru20 hodin a 15 minut
Datum startu29. srpna 2009 3:59:37 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Spojení se stanicí31. srpna 2009 0:54 UTC
Délka letu13 dní 20 hodin 54 minut
z toho na stanici8 dní, 18 hodin a 32 minut
Odlet ze stanice8. září 2009 19:26 UTC
Datum přistání12. září 2009 0:53:25 UTC
Místo přistáníEdwardsova letecká základna, Kalifornie, USA
Fotografie posádky
Sedící zleva: Ford a Sturckow, stojící zleva: Hernández, Olivas, Stottová, Fuglesang a Forrester
Sedící zleva: Ford a Sturckow, stojící zleva: Hernández, Olivas, Stottová, Fuglesang a Forrester
Navigace
Předchozí
STS-127
Následující
STS-129

STS-128 byla mise raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na stanici raketoplán dopravil víceúčelový logistický modul (MPLM) Leonardo se zásobami. Modul obsahoval např. 3 skříně s experimenty, obytnou buňku pro modul Kibó, běhací dráhu C.O.L.B.E.R.T. a systém pro čistění atmosféry ARS (Atmospheric Revitalization System). Během letu se uskutečnily celkem 3 výstupy do kosmu (EVA). Náplní výstupů byla především výměna amoniakové nádrže ATA (Ammonia Tank Assembly) a sejmutí vnějších experimentů EuTEF a MISSE z modulu Columbus.

Posádka

Nový člen posádky ISS (Expedice 20)

Vracející se člen posádky ISS (Expedice 20)

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Průběh letu

1. letový den – Start (29. srpna 2009)

Podle původního plánu měl raketoplán Discovery vzlétnout 25. srpna 2009. Po několikadenním odkladu (nejprve kvůli bouřkám, později pro potíže s ventily hlavní nádrže ET) úspěšně odstartoval 29. srpna 2009 ve 3:59 UTC.[1]

2. letový den – Kontrola tepelné ochrany raketoplánu (30. srpna 2009)

Posádka provedla standardní kontrolu tepelné ochrany raketoplánu pomocí senzorů OBSS (Orbiter Boom Sensor System).

3. letový den – Připojení ke stanici ISS (31. srpna 2009)

V pondělí ráno 31. srpna 2009 se raketoplán připojil k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Při přibližování nebylo možno kvůli poruše použít jemnější manévrovací motorky typu „vernier“, ale velitel lodě Rick Sturckow musel poprvé v historii raketoplánů využít pro připojení trochu silnější a hrubší standardní manévrovací motorky RCS (Reaction Control System).Krátce po vstupu na stanici se Nicole Stottová stala oficiálně členem dlouhodobé posádky Expedice 20, Tim Kopra naopak své působení na ISS skončil a vrátil se na Zemi v Discovery STS-128. Modul MPLM Leonardo byl dočasně připojen k ISS v pondělí 31. srpna 2009. V jeho útrobách bylo cca 6800 kg nákladu, který kosmonauté postupně přenesli do stanice. Šlo například o dvě skříně s experimenty, laboratorní mrazák pro uchovávání vzorků, jednu spací kóji pro člena dlouhodobé posádky, nový systém pro čištění atmosféry a běhací dráhu C.O.L.B.E.R.T.

4. letový den – Výstup EVA-1 (1. září 2009)

Při prvním výstupu do volného prostoru (EVA-1) v noci z 1. na 2. září 2009 Olivas a Stottová demontovali starou nádrž ATA (o hmotnosti cca 600 kg) z hlavního nosníku stanice a umístili ji na dva dny na konec staničního manipulátoru SSRMS. Následně sejmuli z modulu Columbus experiment EuTEF (European Technology Exposure Facility) a dvě desky MISSE (Materials International Space Station Experiment). První výstup trval 6 hodin a 35 minut.

5. letový den – Přenášení nákladu (2. září 2009)

Pátý letový den (2. – 3. září 2009) byl téměř celý věnován přenášení nákladu mezi modulem MPLM a ISS. Byla také plně zprovozněna nová spací kóje v modulu Kibó pro jednoho člena dlouhodobé posádky.

6. letový den – Výstup EVA-2 (3. září 2009)

Druhého výstupu (EVA-2) se 3. – 4. září 2009 zúčastnili Fuglesang a Olivas. Během výstupu především namontovali novou(plnou) nádrž ATA (Ammonia Tank Assembly) na staniční nosník P1 a starou nádrž, která byla od EVA-1 umístěna na manipulátoru SSRMS, upevnili do nákladového prostoru raketoplánu k dopravě na Zemi (po naplnění má být stará ATA v roce 2010 opět dopravena k ISS a namontována na nosník S1). EVA-2 trvala 6 hodin a 39 minut.

7. letový den – Přenášení nákladu (4. února 2010)

Sedmý letový den (4. – 5. září 2009) byl trochu volnější. Posádka STS-128 měla půl dne volna a pak pokračovala v přenášení nákladu z modulu Leonardo. Během dne také proběhla společná tisková konference obou posádek na ISS.

8. letový den – Výstup EVA-3 (5. září 2010)

Poslední plánovaný výstup (EVA-3) proběhl 5. – 6. září 2009. Olivas a Fuglesang postupně vyklopili konstrukci PAS (Payload Attachment System) na nosníku S3, vyměnili porouchanou jednotku RGA-2 (Rate Gyro Assembly 2), nainstalovali dvě GPS antény, vyměnili jistič RPCM (Remote Power Control Module) na nosníku S0 a připravili kabeláž na povrchu stanice pro budoucí připojení modulu Tranquility (Node 3/Cupola) v roce 2010. Kosmonautům se nepodařilo zapojit jeden konektor v kabeláži a tak ho zatím jen překryli tepelnou izolací a ponechali zapojení na některou budoucí misi. Výstup trval 7 hodin a 1 minutu.

9. letový den – Odpojení modulu Leonardo a odlet raketoplánu od stanice (8. září 2009 )

Po dokončení přenášení nákladu byl v úterý 8. září 2009 brzy ráno modul Leonardo pomocí manipulátoru SSRMS přenesen zpět do nákladového prostoru raketoplánu a pak už se obě posádky rozloučily a uzavřely průlezy mezi raketoplánem a stanicí. K vlastnímu odpojení a odletu raketoplánu od ISS došlo 8. září 2009 v 19:26 UTC. Ještě tentýž letový den posádka provedla závěrečnou kontrolu stavu tepelné ochrany raketoplánu pomocí OBSS (Orbiter Boom Sensor System).

10.–13. letový den – (9.–11. září 2009)

Raketoplán se samostatně pohyboval po oběžné dráze a byly provedeny přípravy na přistání.

14. letový den – Přistání na Edwards AFB (12. září 2009)

Kvůli nestabilnímu počasí na Floridě přistál raketoplán Discovery STS-128 na kalifornské základně Edwards dne 12. září 2009 v 0:53 UTC po 14denní misi.

Reference

  1. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2009-08-29 [cit. 2009-08-29]. Kapitola STS-128. Dostupné online. 

Externí odkazy

Raketoplán Discovery (OV-103)
STS-41-DSTS-51-ASTS-51-CSTS-51-DSTS-51-GSTS-51-ISTS-26STS-29STS-33STS-31STS-41STS-39STS-48STS-42STS-53STS-56STS-51STS-60STS-64STS-63STS-70STS-82STS-85STS-91STS-95STS-96STS-103STS-92STS-102STS-105STS-114STS-121STS-116STS-120STS-124STS-119 • STS-128 • STS-131STS-133
Stav: Vyřazen v roce 2011. Vystaven v National Air and Space Museum.
Pilotované lety na Mezinárodní vesmírnou stanici
Minulé
1998 (STS-88) • 1999 (STS-96) • 2000 (STS-10110692Sojuz TM-31STS-97) • 2001 (STS-98102100Sojuz TM-32STS-104105Sojuz TM-33STS-108) • 2002 (STS-110Sojuz TM-34STS-111112Sojuz TMA-1STS-113) • 2003 (Sojuz TMA-2TMA-3) • 2004 (Sojuz TMA-4TMA-5) • 2005 (Sojuz TMA-6STS-114Sojuz TMA-7) • 2006 (Sojuz TMA-8STS-121115Sojuz TMA-9STS-116) • 2007 (Sojuz TMA-10STS-117118Sojuz TMA-11STS-120) • 2008 (STS-122123Sojuz TMA-12STS-124Sojuz TMA-13STS-126) • 2009 (STS-119Sojuz TMA-14TMA-15STS-127 • 128 • Sojuz TMA-16STS-129Sojuz TMA-17) • 2010 (STS-130Sojuz TMA-18STS-131132Sojuz TMA-19TMA-01MTMA-20) • 2011 (STS-133Sojuz TMA-21STS-134Sojuz TMA-02MSTS-135Sojuz TMA-22TMA-03M) • 2012 (Sojuz TMA-04MTMA-05MTMA-06MTMA-07M) • 2013 (Sojuz TMA-08MTMA-09MTMA-10MTMA-11M) • 2014 (Sojuz TMA-12MTMA-13MTMA-14MTMA-15M) • 2015 (Sojuz TMA-16MTMA-17MTMA-18MTMA-19M) • 2016 (Sojuz TMA-20MMS-01MS-02MS-03) • 2017 (Sojuz MS-04MS-05MS-06MS-07) • 2018 (Sojuz MS-08MS-09MS-10† • MS-11) • 2019 (Sojuz MS-12MS-13MS-14MS-15) • 2020 (Sojuz MS-16SpaceX DM-2Sojuz MS-17SpaceX Crew-1) • 2021 (Sojuz MS-18SpaceX Crew-2Sojuz MS-19SpaceX Crew-3Sojuz MS-20) • 2022 (Sojuz MS-21Axiom Mission 1SpaceX Crew-4Sojuz MS-22SpaceX Crew-5) • 2023 (Sojuz MS-23SpaceX Crew-6Axiom Mission 2SpaceX Crew-7Sojuz MS-24) • 2024 (Axiom Mission 3)
International Space Station Patch
Současné
Plánované
Boeing Crew Flight Test • SpaceX Crew-9 • Sojuz MS-26 • Sojuz MS-27
Symbolem † je označena neúspěšná mise.