NGC 3766
NGC 3766 | |
---|---|
Otevřená hvězdokupa NGC 3766 na snímku z dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla. Autor: ESO. | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | otevřená hvězdokupa |
Objevitel | Nicolas-Louis de Lacaille[1] |
Datum objevu | 1751[1] |
Rektascenze | 11h 36m 18s[2] |
Deklinace | -61°36′54″[2] |
Souhvězdí | Kentaur (lat. Cen) |
Zdánlivá magnituda (V) | 5,3[1] |
Úhlová velikost | 12'[1] |
Vzdálenost | 5 500 ly[3][2] |
Označení v katalozích | |
New General Catalogue | NGC 3766 |
Jiná označení | OCl 860, Cr 248, Mel 107,[1] Caldwell 97 |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
NGC 3766 (také známá jako Caldwell 97) je malá ale jasná otevřená hvězdokupa v jižním souhvězdí Kentaura vzdálená přibližně 5 500 světelných let. Objevil ji francouzský astronom abbé Nicolas-Louis de Lacaille v roce 1751.[1]
Pozorování
Na obloze se nachází v jihozápadním výběžku souhvězdí, 1,5 stupně severně od hvězdy s magnitudou 3,1 Lambda Centauri, u které se také nachází otevřená hvězdokupa s emisní mlhovinou IC 2602. Je ponořená v bohatém hvězdném poli Mléčné dráhy. Hvězdokupu je možné na průzračné tmavé obloze vidět pouhým okem jako lehce rozostřenou a rozšířenou hvězdičku, zatímco triedr 10x50 ji začíná rozkládat na jednotlivé hvězdy a za průzračné noci mohou být rozeznány i barvy jednotlivých hvězd, kdy červené silně vynikají mezi modrými. Amatérský astronomický dalekohled s průměrem větším než 150 mm ji zcela rozloží na jednotlivé hvězdy. Její nejjasnější hvězdy jsou 7. magnitudy.
Kvůli její velké jižní deklinaci není hvězdokupa vůbec pozorovatelná v mnoha obydlených oblastech severní polokoule, jako je Evropa a téměř celá severní Amerika; v obydlených oblastech jižní polokoule je naopak cirkumpolární.[4] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od ledna do června.
Okolí NGC 3766 stojí za prohlédnutí triedrem, protože je to oblast bohatá na hvězdná pole a malé hvězdné asociace.
Historie pozorování
Prvním, kdo v tomto objektu rozpoznal soustavu hvězd, byl Nicolas-Louis de Lacaille, který ji zařadil do svého katalogu vydaného v roce 1755, ve kterém shromáždil výsledky svého pozorování jižní oblohy z Kapského Města v předchozích letech. Popsal ji jako objekt složený z hvězd a obklopený mlhovinou. Později ji znovu pozoroval James Dunlop, který kolem ní žádnou mlhovinu nepozoroval, ale rozeznal různé barvy jejích hvězd.[5]
Vlastnosti
Hvězdokupa obsahuje převážně bílé hvězdy spektrální třídy A, ale obsahuje také několik červených obrů a hmotné hvězdy žluté barvy. Na okraji hvězdokupy sídlí zákrytová proměnná dvojhvězda BF Centauri, jejíž magnituda se mění od 8,5 do 9,4 a 20 % z její periody 3,7 dne stráví v zákrytu. Nachází se ve vzdálenosti kolem 1 745 parseků (5 700 světelných let)[6] od Slunce, tedy až v rameni Střelce Mléčné dráhy, které je blíže galaktickému jádru než rameno Orionu, ve kterém sídlí Slunce.
Svou jasností a tvarem připomíná M37 ze souhvězdí Vozky; obě mají v průměru zhruba 15' a protažený tvar, ale při porovnání jejich vzdáleností zjistíme, že M37 je ve skutečnosti o 20 % menší. Skutečný rozměr NGC 3766 je přibližně 25 světelných let a mezihvězdný prach snižuje její jasnost o půl magnitudy. Na rozdíl od M37 je také velmi mladá; její stáří je zhruba 14 milionů let[6] a obsahuje přibližně 140 hvězd, zatímco M37 má 200 milionů let a jejích hvězd je téměř 2000.[5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 3766 na italské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f The NGC/IC Project: Results for NGC 3766 [online]. [cit. 2016-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 3766 [online]. [cit. 2016-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SEDS NGC Catalog Online: Results for NGC 3766 [online]. [cit. 2016-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Deklinace 61° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 29° od jižního nebeského pólu. Jižně od 29° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 29° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
- ↑ a b Stephen James O'Meara. The Caldwell Objects. [s.l.]: Cambridge University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-521-55332-6.
- ↑ a b WEBDA page for open cluster NGC 3766 [online]. [cit. 2016-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 3766 na Wikimedia Commons
- Simbad – NGC 3766
- Atlas of the Universe: seznam otevřených hvězdokup
Objekty v Caldwellově katalogu | |
---|---|
C1 • C2 • C3 • C4 • C5 • C6 • C7 • C8 • C9 • C10 • C11 • C12 • C13 • C14 • C15 • C16 • C17 • C18 • C19 • C20 • C21 • C22 • C23 • C24 • C25 • C26 • C27 • C28 • C29 • C30 • C31 • C32 • C33 • C34 • C35 • C36 • C37 • C38 • C39 • C40 • C41 • C42 • C43 • C44 • C45 • C46 • C47 • C48 • C49 • C50 • C51 • C52 • C53 • C54 • C55 • C56 • C57 • C58 • C59 • C60 • C61 • C62 • C63 • C64 • C65 • C66 • C67 • C68 • C69 • C70 • C71 • C72 • C73 • C74 • C75 • C76 • C77 • C78 • C79 • C80 • C81 • C82 • C83 • C84 • C85 • C86 • C87 • C88 • C 89 • C 90 • C 91 • C92 • C93 • C94 • C95 • C96 • C97 • C98 • C99 • C100 • C101 • C102 • C 103 • C 104 • C 105 • C106 • C107 • C108 • C109 |