NGC 3242

NGC 3242
Planetární mlhovina NGC 3242 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Autor: HST/NASA/ESA.
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	planetární mlhovina
Objevitel	William Herschel[1]
Datum objevu	1785[1]
Rektascenze	10h 24m 46,11s[2]
Deklinace	-18°38′32,64″[2]
Souhvězdí	Hydra (lat. Hya)
Zdánlivá magnituda (V)	7,7[1]
Úhlová velikost	45" × 36"[1]
Vzdálenost	1 400[3] až 3 568[4] ly
Označení v katalozích
New General Catalogue	NGC 3242
2MASS	2MASS J10244612-1838321
IRAS	IRAS 10223-1823 a IRAS F10223-1823
Jiná označení	Ghost of Jupiter, PK261+32.1,[1] Caldwell 59
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 3242 (také známá jako Jupiterův duch nebo Caldwell 59) je planetární mlhovina v souhvězdí Hydry. Mlhovina má namodralý^[3] až nazelenalý^[5] odstín a na obloze se nachází 2 stupně jižně od hvězdy μ (42) Hydrae. Má malý rozměr, ale velkou jasnost, proto při malém zvětšení vypadá jako hvězda. Ve větším dalekohledu je možné za dobrých podmínek spatřit i slabou vnější obálku.^[6] 1,5 stupně severozápadně od ní se nachází slabá galaxie NGC 3200.

Mlhovinu objevil britský astronom William Herschel 7. února 1785 a zapsal ji do katalogu jako "H IV-27". John Herschel ji v roce 1830 pozoroval z Mysu Dobré naděje v Jižní Africe, označil ji "h 3248" a v roce 1864 ji zapsal do General Catalogue jako "GC 2102". John Dreyer ji pak v roce 1888 zapsal do New General Catalogue jako NGC 3242.

Tato planetární mlhovina se často nazývá Jupiterův duch (anglicky Ghost of Jupiter), kvůli svému úhlovému rozměru podobnému s touto planetou, ale někdy bývá v angličtině nazývána i Eye Nebula. Hlavní část má rozměry 26″ × 16″ a slabší vnější obálka přibližně 40″ × 35″. Kolem mlhoviny se rozpíná mnohem větší slabé halo, které má rozměr zhruba 1250″, tedy 20,8 obloukových minut.^[7] Toto halo je vidět na ultrafialovém snímku z vesmírného teleskopu GALEX. Mlhovina má skutečný rozměr zhruba 2 světelné roky a centrální hvězda s označením HD 90255 je bílý trpaslík s magnitudou 12. Vnitřní vrstvy mlhoviny vznikly před asi 1 500 lety.^[8] Oba konce mlhoviny jsou označeny výběžky nadzvukovou rychlostí se šířícího málo ionizovaného plynu (Fast Low-Ionization Emission Regions, zkráceně FLIERS), které bývají v nepravých barvách zbarvovány červeně.^[9]

Galerie obrázků

• 
  Snímek z 10 palcového (254 mm) Schmidt-Cassegrainova dalekohledu.
• 
  Snímek vnitřní části z Hubbleova vesmírného dalekohledu
• 
  Ultrafialový snímek z vesmírného teleskopu Galaxy Evolution Explorer (NASA).
• 
  NGC 3242 na snímku ve viditelném spektru ze Schulmanova dalekohledu o průměru 80 cm na hoře Mt. Lemmon v Arizoně.

Související články

• Seznam planetárních mlhovin

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 3242 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 3242 na Wikimedia Commons
• Simbad – NGC 3242