Zdeněk Kryzánek

Zdeněk Kryzánek

Narození	30. října 1920 Jindřichův Hradec
Úmrtí	24. prosince 1975 (ve věku 55 let) Praha
Místo pohřbení	Jindřichův Hradec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Kryzánek (30. října 1920 Jindřichův Hradec – 24. prosince 1975 Praha) byl český herec, vypravěč a dabér, autor jedné divadelní hry a několika drobných próz.^[1]

Život

Jednalo se o člověka s velmi bouřlivým životním osudem, který kromě herectví vykonával v životě i řadu občanských povolání – např. výpravčí, stavební dělník nebo zámecký kastelán. Herectví se věnoval již od dětství jakožto nadšený jindřichohradecký ochotník. Během druhé světové války chtěl po maturitě na zdejším gymnáziu studovat herectví na Pražské konzervatoři, toto své studium sice řádně zahájil ale nikdy je nedokončil. Po válce vystřídal několik angažmá v oblastních divadlech (Most, Plzeň). Na počátku 50. let 20. století hostoval v pražském Národním divadle. Tuto jeho slibně se rozvíjející kariéru přerušil zákaz a vězení za činnost neslučitelnou s tehdejším vládnoucím socialistickým systémem. Po této tragické události a po nucené odmlce následovalo krátké angažmá v divadle v Karlových Varech, poté se stal na několik let členem činohry Divadla na Vinohradech, odkud se v roce 1970 přes herecký soubor Filmového studia na Barrandově vrátil zpět do karlovarského divadla. Na počátku 70. let však v důsledku probíhající normalizace s divadelní činnosti skončil definitivně.

Osobnost Zdeňka Kryzánka však nesmíme zapomenout ještě v souvislosti s další uměleckou profesí a sice spisovatelskou. Byť tato skutečnost není až tolik známá, stal se Kryzánek také dramatikem, neboť je autorem jediné divadelní hry s názvem Oklamanci. Jedná se o příběh, který se odehrává v Jindřichově Hradci krátce po II. Pražské defenestraci, tedy na počátku třicetileté války v 1. polovině 17. století. Hlavním hrdinou je zde mladý student Adam Václav Michna z Otradovic. Pokud je Vám toto jméno velmi povědomé, nemýlíte se. Je totiž autorem známé české vánoční ukolébavky „Chtíc, aby spal“. Tuto skutečnou historickou postavu si tedy Kryzánek zvolil jako figuru do své divadelní hry, v níž Michna prožívá lásku k Dorničce, patřící mezi protestanty. Celý příběh je podložen politickou situací své doby, kdy proti sobě stáli katolíci a protestanti.

Zdeněk Kryzánek též pracoval na své vlastní biografii. Psal knihu s názvem Paměti neposlušného herce, která však ke škodě čtenáře a milovníka české kinematografie nikdy nevyšla! Kryzánkovy vzpomínky vycházely pouze v roce 2001 na pokračování v Listech Jindřichohradecka, avšak klasické knižní podoby se doposud nedočkaly. To je přirozeně velká škoda, neboť jistě mnoho příznivců filmového herectví by rádo nahlédlo do profesních vzpomínek neprávem opomíjeného herce.

V českém filmu a v televizi vytvořil přes 60 různých rolí, vždy se ale jednalo o role drobné, epizodní nebo vedlejší.

Život v datech

1940 maturita na gymnáziu v Jindřichově Hradci
1940–1941 studium, Státní konzervatoř v Praze, studium nedokončeno
1941–1945 výpravčí na dráze
1945–1946 Městské divadlo v Mostě
1946–1959 Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni
1950–1953 Národní divadlo
1959–1961 vězněn za činnost proti socialistickému zřízení
1962–1964 dělník na stavbě 3. základní školy a kastelán na zámku v Jindřichově Hradci
1964–1966 Divadlo Vítězslava Nezvala Karlovy Vary
1966–1967 Divadlo na Vinohradech Praha
1967–1968 Krušnohorské divadlo Teplice
1967–1970 Československý státní film Praha
1970–1971 Městské divadlo Karlovy Vary (dříve: Divadlo Vítězslava Nezvala Karlovy Vary)
1971–1975 svobodné povolání – (důchod)

Dílo

Dramata

Oklamanci — životopisná hra o Adamu Michnovi z Otradovic a jeho působení v Jindřichově Hradci

Pověsti

Jindřichohradecké pověsti — starožitná pověst o erbovní implantaci slavné Růže pětilisté

Kňour — pověst o bohatém měšťanovi Hanuši Knauerovi, kterému lidé říkali Kńour

Bílá paní — humorná pověst z doby, kdy Kryzánek působil na Jindřichohradeckém zámku jako kastelán

Lyrické prózy

Věnce z klokočí
Jindřichohradecká podzimní procházka

Knihy

Paměti neposlušného herce — autobiografická kniha, vyšlo na pokračování v roce 2001 pouze v Listech Jindřichohradecka

Filmografie, výběr

1948 Ves v pohraničí (postava: voják ve vlaku)
1948 Svědomí (postava: strážník)
1948 Dravci (postava: sklepmistr Jenda)
1950 Temno (postava: českobratrský kněz)
1950 Vstanou noví bojovníci (postava: vachmajstr)
1953 Jestřáb kontra Hrdlička (postava: hrabě Walewský, kumpán)
1955 Jan Žižka (postava: voják Beznoska)
1957 Proti všem (postava: rakouský žoldnéř)
1958 Černý prapor (postava: Ketham)
1967 Údolí včel (postava : pán z Vlkanova)
1967 Noc nevěsty (postava: hajný)
1967 Markéta Lazarová (postava: hejtman Pivo)
1967 Hra bez pravidel (postava: Burián)
1968 Hříšní lidé města pražského (postava: rybář Nedoma)
1968 Čest a sláva (postava: rychtář)
1968 Pasťák (postava: Kostelecký)
1969 Já, truchlivý bůh (postava: otec Janičky)
1969 Ezop (postava: Krésos)
1969 Směšný pán (postava: zřízenec)
1969 Slasti Otce vlasti (postava: prelát - učitel)
1969 Případ pro začínajícího kata (postava: ministr orby)
1969 Odvážná slečna (postava: mlynář Mika)
1969 Kladivo na čarodějnice (postava: Zeidler)
1969 Smuteční slavnost (postava: Kafka)
1970 Čtyři vraždy stačí, drahoušku (postava: Bill)
1970 Už zase skáču přes kaluže (postava: opilec v nemocnici)
1971 Rozsudek, seriál (postava: Josef Homolka)
1971 Návrat domů (postava: Žalman)
1971 F. L. Věk, televizní seriál (postava: Žalman)
1971 Chléb a písně (postava: Kuchynka)
1971 Klíč (postava: velitel SS)
1971 Babička, televizní film (postava: myslivec)
1972 Aféry mé ženy, televizní film (postava: kolotočář Max Kubeš, povídka Vražda v Čertově mlýně)
1973 Zlá noc (postava: Ševčík)
1974 Slovácko sa nesúdí, televizní seriál (postava: Obrúčka)
1975 Tam, kde hnízdí čápi (postava: sedlák Mašát)
1976 Bouřlivé víno, (postava: Kvasnička)

Dabing

1974 Sirius (postava: hajný)

Rozhlas

1954 Nikolaj Vasiljevič Gogol: Hráči; postava: Švochněv
1959 Život pro Jana Kašpara; postava: dispečer Bartoš
1973 Pověst o stříbrné jedli; postava: komentář

Zajímavosti

Po Zdeňku Kryzánkovi je pojmenována ulice v Karlových Varech, která souvisí s jeho působením v Divadle V. Nezvala.

Odkazy

Reference

↑ Představitel (✝55) gangsterů měl nevšední život. Komunisté ho zavřeli do žaláře, oblíbený herec pak kopal hroby. www.super.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.

Literatura

Petr Hořec: Herecká ohlédnutí, Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1977, str. 121–130
Dan Hrubý: Pražské příběhy – Na cestě Malou Stranou, Pejdlova Rosička, Praha, 2015