Zacharias Hoffmann

Zacharias Hoffmann
Rodné jméno	Zacharias Hoffmann
Narození	počátek ledna 1678 Lobendava, Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	počátek února 1754 (76 let) Lipová, Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Lipová
Bydliště	Lipová
Národnost	Němec
Povolání	stavitel, řezbář
Období	baroko
Nábož. vyznání	římskokatolické
Choť	Dorotha Hoffmannová, Veronika Hoffmannová
Děti	9
Rodiče	Baltzer Hoffmann
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Zacharias Hoffmann (počátek ledna 1678 Lobendava – počátek února 1754 Lipová)^[1] byl český barokní stavitel a řezbář německé národnosti. V první polovině 18. století působil převážně v severních Čechách na panství Lipová. Jeho stavby se dochovaly především ve Šluknovském výběžku a v Horní Lužici.

Životopis

Zacharias Hoffmann se narodil na počátku roku 1678 v rodině statkáře Baltzera Hoffmanna z Lobendavy.^[2] Kde získal vzdělání a zkušenosti, není známo; pravděpodobné je, že nejprve začínal jako zedník a polír v okolí svého rodiště či v Horní Lužici. Když se 10. října 1706 ženil s Dorothou Sallmonovou, dcerou zesnulého vrchnostenského rybáře, sídlil již v sousední Lipové. Se svou ženou přivedl na svět postupně osm dětí: Ludmilu Agnes (* 1712), Petera Paula (* 1714), Johanna Carla (* 1717), Dominika Johanna (* 1719), Julianu Theresii (* 1721), Zachariase Ignaze (* 1723), Marii Dorothu (* 1724) a Julianu (* 1730). Dva potomci se nedožili dospělosti: syn Zacharias Ignaz zemřel krátce po narození, dcera Juliana Theresia dva dny po svých šestých narozeninách.^[1] Hoffmannova první žena Dorotha pravděpodobně předčasně zemřela. Se svou druhou ženou Veronikou měl v pokročilém věku syna Johanna Josepha Philipa (* 1744).^[2]

Do Lipové přesídlil Hoffmann patrně nejen kvůli sňatku, ale hlavně z pracovních důvodů. V této době se stal stavitelem lipovské vrchnosti, hrabat Salm-Reifferscheidtů. Jeho rané samostatné stavby nejsou známé. V archivních pramenech se jeho jméno objevuje poprvé v roce 1708, kdy zhotovil plány pro brtnický kostel. Pro budoucí práci významným stavebním počinem byla stavba kostela svatého Václava ve Šluknově. Nový chrám vybudoval postupně v letech 1711–1722 podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1656–1723), významného barokního architekta. I když se oba muži nikdy nepotkali, Hoffmannova tvorba byla v následujících letech Fischerovým dílem silně ovlivněna a vedla k vytvoření specifického stylu.^[3] Stavební činnost Zachariase Hoffmanna dosáhla vrcholu ve 20. a 30. letech 18. století za hraběte Leopolda Antonína Salm-Reifferscheidta (1699–1769), s kterým se přátelil. V této době byl zhotovitelem všech významných staveb lipovského panství. V druhé polovině 40. let 18. století byl patrný postupný útlum stavební činnosti, pravděpodobně v souvislosti s pokročilým věkem. Provedení dochovaných staveb svědčí o Hoffmannových vysokých stavitelských kvalitách.^[1] Při zahájení stavebních prací na své poslední stavbě, kostele svatého Mikuláše v Mikulášovicích, se v roce 1750 dokonce smluvně zavázal, že v případě úmrtí dokončí práci jeho synové Peter Paul a Dominik.^[4]^[1]

Zacharias Hoffmann zemřel náhle ve svém domě v Lipové ve věku 76 let a jednoho měsíce.^[1] Pochován byl 5. února 1754 na hřbitově u kostela svatého Šimona a Judy, jeho hrob se však nedochoval.^[2]

Stavby

Zacharias Hoffmann se větší či menší měrou podílel na mnoha, převážně sakrálních stavbách. Nedostatek písemných pramenů nedovoluje úvést kompletní seznam jeho staveb.

Přehled staveb Zachariase Hoffmanna^[2]^[1]

kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Merbolticích: 1708–1709 výstavba kostela podle vlastních plánů; demolice 1975
kostel svatého Martina a fara v Brtníkách: 1708 plány stavby, 1709–1716 výstavba kostela, 1717 dokončena věž; kostel zbořen 1975, fara vyhořela 2012
kostel Navštívění Panny Marie v Lobendavě: 1709–1712 výstavba kostela
kostel svatého Václava ve Šluknově: 1711–1722 výstavba kostela
starý zámek, pivovar a sladovna v Lipové: 1712–1746 údržba a průběžné stavební úpravy; demolice v 70. letech 20. století
Klášter Marienstern v Panschwitz-Kuckau (Pančicy-Kukow): 1716–1717 stavba refektáře a jídelny v jižním křídle kláštera, úpravy severních a západních fasád, 1729–1732 výstavba nového konventu podle cizích plánů
fara v Lipové: 1717–1720 výstavba podle vlastních plánů; 1989 propad střechy a postupný zánik
Anglický dům v Rumburku: 1720 výstavba; demolice 2013
bývalý špitál v Lipové (pozdější klášter a domov důchodců): 1721–1722 výstavba^[5]
hostinec v místě pozdějšího Tomášova: 1723–1724 podle vlastních plánů
Balzerova kaple v Mikulášovicích: 1724 výstavba podle vlastních plánů
kostel svaté Barbory ve Valkeřicích: 1724–1728 výstavba kostela
nerealizovaný návrh centrálního kostela nad léčivým pramenem ve Vilémově
kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově: 1728–1731 výstavba kostela dle vlastních plánů
podstávkový dům v Lipové: 1727 výstavba dle vlastních plánů, Hoffmann v domě bydlel
kaple Panny Marie Sněžné na Sněžné: 1732–1734 výstavba původní kaple dle vlastních plánů
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Schirgiswalde: 1735–1741 výstavba kostela
kaple Nejsvětější Trojice v Mikulášovicích: 1736 podpis smlouvy, 1741–1742 výstavba podle vlastních plánů^[6]
zámek Lipová: 1737–1746 výstavba nového zámku podle plánu Girolama Costy
kostel svatého Martina v Nebelschütz (Njebjelčicy): 1741–1743 výstavba kostela
kostel svatého Mikuláše v Mikulášovicích: 1748 plány, 1750–1751 výstavba kostela^[6]

Odkaz

Zacharias Hoffmann se stal nejvýraznějším barokním stavitelem Šluknovského výběžku.^[3] Ve druhé dekádě 21. století stojí třináct staveb, které Hoffmann postavil nebo stavebně upravoval, z toho deset v Česku a tři v Německu. Další dvě stavby se nachází v silně zchátralém stavu a hrozí jejich zánik. Čtyři budovy zanikly v době komunistické totality a jedna na počátku 21. století. Všichni Hoffmannovi synové se věnovali zednickému řemeslu, povětšinou je prameny zmiňují jako zedníky nebo políry u staveb vedených jejich otcem. Nejstarší syn Peter Paul (1714–1768) stavěl od roku 1754 kostel svaté Máří Magdaleny v Krásné Lípě. Dochoval se též jeho nerealizovaný návrh malé kaple v Brtníkách. Nejmladší syn Josef pravděpodobně navrhoval kapli svatého Jana Nepomuckého v Rumburku, postavenou v letech 1775–1777.^[2]

Galerie

Stavby Zachariase Hoffmanna
Fara v Brtníkách
Kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě
Kostel svatého Václava ve Šluknově
Starý zámek s pivovarem v Lipové
Klášter Marienstern
Anglický dům v Rumburku na mapě z roku 1790
Hostinec na Tomášově
Balzerova kaple v Mikulášovicích
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově
Podstávkový dům čp. 424 v Lipové
Kostel Panny Marie Sněžné na Sněžné
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Schirgiswalde
Nový zámek v Lipové
Kostel svatého Martina v Nebelschütz
Kostel svatého Mikuláše v Mikulášovicích
Kaple Nejsvětější Trojice v Mikulášovicích

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f NAŇKOVÁ, Věra. Kostel ve Vilémově. In: SMÍŠKOVÁ, Helena. Z minulosti Děčínska a Českolipska III. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1977. S. 217–220.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e VLČEK, Pavel, a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. S. 241.
↑ ^a ^b MANDAŽIEV, Petr. K počátkům tvorby Zachariase Hoffmanna z Lipové: několik poznámek ke vzniku architektury šluknovského kostela. In: Mandava: vlastivědné čtení z Varnsdorfu, Šluknovského výběžku a saského příhraničí. Ročenka kruhu přátel muzea Varnsdorf. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2010. S. 15–21.
↑ SPOLEK HISTORIE. Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích. Mikulášovické noviny. Červenec 2006, roč. 16, čís. 7, s. 4.
↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. Praha: Academia, 1978. S. 266.
↑ ^a ^b KARLÍČEK, Petr; NĚMEC, Jan. Mikulášovice. Dlouhá historie nejdelšího města českého severu. 1. vyd. Mikulášovice: Město Mikulášovice, 2016. 264 s. ISBN 978-80-270-0806-3. Kapitola Nový kostel, s. 50–54.