Vincenc Prasek

Vincenc Prasek
Vincenc Prasek v roce 1889
Narození	9. dubna 1843 Milostovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	31. prosince 1912 (ve věku 69 let) Napajedla Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Vídeňská univerzita
Povolání	jazykovědec, regionální historik, historik, pedagog, folklorista, topograf, filolog, redaktor, vlastivědec a vydavatel
Ocenění	rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenc Prasek (9. dubna 1843 Milostovice ^[1] – 31. prosince 1912 Napajedla) byl slezský pedagog, jazykovědec, spisovatel, novinář a národní buditel. Přispíval do Opavského besedníku, Opavského týdenníku, Novin Těšínských a byl v letech 1883–1895 prvním ředitelem českého gymnázia v Opavě.

Život

Svou učitelskou kariéru zahájil roku 1868 v Olomouci na místním Slovanském gymnáziu. Byl zvolen do prvního výboru tamní Matice školské a v letech 1876–1877 stál u vzniku Matice opavské, jíž se později stal předsedou. V jejím rámci se zabýval především publikováním prací zaměřených na politickou historii, etnografii, jakož i historický místopis Moravy a Slezska. Roku 1870 se stal profesorem reálného gymnázia v Chrudimi.^[2] Roku 1888 začal vlastním nákladem vydávat nedokončenou Vlastivědu Slezskou. V letech 1883–1895 byl prvním ředitelem českého gymnázia v Opavě. V letech 1902–1909 redigoval časopis Selský archiv, zaměřující se na obecné i kulturní dějiny selského stavu na Moravě a ve Slezsku.

Původním vzděláním klasický a slovanský lingvista vydal i několik jazykovědných prací, zabýval se především slovanským zvukoslovím (fonetikou) a skladbou (syntaxí). Prasek byl zakladatelem Vlastivědného muzea v Olomouci (1883) a Muzea Matice opavské (1884). Napsal cca tři a pul tisíce novinových a časopiseckých článků. V Opavě, Olomouci a Ostravě je po něm pojmenována ulice Praskova. V rodných Milostovicích je na jeho počest pojmenováno náměstí.

Byl považován za odpůrce mladogramatického přístupu Jana Gebauera. Praskův Brus z roku 1873 byl typickým příkladem brusičských snah, vůči jakým se Gebauer programově vymezoval.^[3]

Dílo

V rámci ediční řady Vlastivěda Slezská

• Prasek, Vincenc. Podání lidu. Opava 1888.
• Prasek, Vincenc. Historická topografie země Opavské. A–K. Opava 1889.
• Prasek, Vincenc. Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Opava 1891.
• Prasek, Vincenc. Dějiny knížectví Těšínského. Opava 1894.

Jazykovědné práce

• Prasek, Vincenc. Brus příspěvečkem ku skladbě srovnávací. Praha 1873.

Odkazy

Reference

Literatura

• KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vincenc Prasek na Wikimedia Commons
• Autor Vincenc Prasek ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vincenc Prasek
• Životopis a bibliografická databáze díla Vincence Praska
• Prasek, Vincenc. Das Olmützer Stadtgericht als Oberhof von 1590-1620. Olomouc 1896.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.