Václav Neubert

Václav Neubert
Václav Neubert
Václav Neubert
Narození20. května 1852
Nová Ves u Kolína
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. dubna 1936 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
BydlištěSmíchov
Povolánítiskař, úředník, vydavatel a knihkupec
Nábož. vyznáníEvangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1852–1918)
Českobratrská církev evangelická (1918–1936)
ChoťBožena Neubertová
DětiKarel Neubert[1]
Václav Neubert
Oldřich Neubert
Miroslav Neubert
PříbuzníFrantišek Neubert, Alois Neubert a Josef Neubert (sourozenci)
Karel Neubert a Ladislav Neubert (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hana Vítová na anonymní reklamní fotografii tiskárny V. Neubert a synové, Praha, z roku 1939
Rodinný hrob na hřbitově Malvazinky v Praze

Václav Neubert (20. května 1852 v Nové Vsi u Kolína[2] – 13. dubna 1936 v Praze[3]) byl český knihkupec, tiskař a nakladatel. Byl majitel grafických závodů, které vznikly v roce 1877 na Smíchově, když jakožto knihkupec získal tiskařskou licenci. Od roku 1921 podnik fungoval pod jménem V. Neubert a synové a Václav Neubert jej vedl se svými syny Oldřichem, Miroslavem, Václavem a Karlem.

Historie

Václav Neubert vystudoval gymnázium a poté se vyučil knihkupcem a absolvoval jednoroční kurz ve Skřivanově obchodní škole v Praze. Koncem 60. let 19. století se stal účetním v Bance Praha, později přešel k anglickému výrobci strojů Garret & Son. Během vojenské služby se zabýval myšlenkou založit vlastní tiskárnu, avšak protože nebyl vyučen v oboru, zprvu tiskařskou koncesi nezískal. Až po přímluvě jeho bývalého vojenského velitele, plukovníka Gorella von Mildensse u císařského dvora mu v červnu 1877 byla udělena. Přestěhoval se na Smíchov a v budově Občanské záložny začal na ručním rychlolisu sám s pomocí manželky tisknout učebnice a drobné knihy, zabýval se též korekturami a nakladatelskými a distribučními záležitostmi. Vlastním nákladem vydával svazky Lidové bibliotheky a pedagogický časopis Česká škola, časem zaměstnal i tři tiskaře a jednoho sazeče. Roku 1886 závod přestěhoval do Jakubské ulice na Smíchově a rozšířil o specializované litografické oddělení a zaměřil se na obrazové publikace. V roce 1902 se přestěhoval do nových moderních tiskáren v dnešní Grafické ulici na Smíchově (tehdy v Kobrově ulici), kde roku 1903 otevřel oddělení světlotisku a zinkografie a výrazně rozšířil sortiment. Tiskl i atlasy, různé obaly, prospekty, cenné papíry a ceniny. Do práce se zapojovali jeho synové, roku 1918 firmu přejmenoval na „Grafický závod V. Neubert a synové“. Nejmladší syn Karel se roku 1921 stal spolumajitelem, vedl provoz hlubotisku, kartografie a řídil nakladatelství, inicioval též vznik časopis Pestrý týden, který vycházel od listopadu 1926.[4]

Zemřel v Praze roku 1936 ve věku 83 let a byl pohřben na hřbitově Malvazinky.

Neubertovy závody

Neubertovy závody patřily v Československu ke špičce a získaly si pověst i v zahraničí, zejména potom ve výrobě světlotisku, hlubotisku a zinkografie. Vydávaly náročná kartografická díla a atlasy a vedle toho také populární časopis Pestrý týden. Firma fungovala až do roku 1948, kdy byla znárodněna a sloučena s Orbisem.

Potomci rodiny Neubertů získali podnik po roce 1989 v restituci. V prosinci 1992 založili Karel a Ladislav Neubertovi komanditní společnost GRAFOPRINT - Neubert, která navázala na vydavatelskou, polygrafickou a nakladatelskou činnost. Od roku 1995 se však jejím jediným společníkem stal Václav Knap z Trutnova a rodina Neubertů v ní nemá zastoupení. Roku 1999 byl na společnost prohlášen konkurs, ten byl roku 2007 po splnění rozvrhového usnesení zrušen.[4]

Budovy v Grafické ulici

Tiskařské závody v Grafické ulici v Praze na Smíchově, nedaleko smíchovského ústí Strahovského tunelu, které fungovaly od roku 1902, jsou nyní (březen 2014) chátrajícími ruinami a na jejich místě je plánována bytová výstavba, resp. výstavba obchodního a administrativního objektu s ubytováním hotelového typu.[5] Společnost KLC III CZ s.r.o. v lednu 2010 oznámila záměr vybudovat zde komplex Bellevue Residence Grafická. Součástí záměru byl i výstavní prostor pro prezentaci historie Neubertových grafických závodů. Výstavba měla být podle záměru dokončena v únoru 2012,[6] ale lucemburská firma KLC III CZ s řeckými majiteli nechala tiskárnu chátrat až do roku 2018, kdy ji odkoupily společnosti Crestyl a UBM Bohemia Development.[7]

Odkazy

Reference

  1. Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Kalich. 2019.
  2. Matriční záznam o narození a křtu Evangelické církve ve Velimi
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské církve evangelické na Smíchově, sign. ESM Z1, s. 55
  4. a b Robert Šimek: Neubertovy závody na Smíchově, Klub přátel starého Smíchova, 8. 8. 2011, zdroj: Profit
  5. Z 1257 Přestavba průmyslového areálu Grafoprint na Smíchově na bytové domy, Změny územního plánu hlavního města Prahy, schváleno
  6. Bellevue Residence Grafická, oznámení záměru dle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, zpracovatel EKOLA group s.r.o., leden 2010
  7. https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/v-ulici-graficka-stavi-temer-dve-stovky-luxusnich-bytu-20180623.html V ulici Grafická staví téměř dvě stovky luxusních bytů, Pražský deník, 23.6.2018]

Literatura

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech