Václav Eusebius Popel z Lobkovic
Václav Eusebius kníže Popel z Lobkowicz | |
---|---|
Vévoda zaháňský | |
Ve funkci: 1646 – 1677 | |
Nástupce | Ferdinand August z Lobkovic |
2. kníže z Lobkovic a 2. vladař domu lobkowiczkého | |
Ve funkci: 16. červen 1628 – 22. duben 1677 | |
Předchůdce | Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic |
Nástupce | Ferdinand August z Lobkovic |
Prezident tajné rady a 1. ministr | |
Ve funkci: 1669 – 1674 | |
Panovník | Leopold I. |
Nejvyšší hofmistr císařského dvora | |
Ve funkci: 1665 – 1674 | |
Panovník | Leopold I. |
Předchůdce | Jan Ferdinand z Porcia |
Nástupce | Jan Maximilián z Lambergu |
13. prezident dvorské válečné rady | |
Ve funkci: 1652 – 1665 | |
Panovník | Ferdinand III., Leopold I. |
Předchůdce | Jindřich Šlik |
Nástupce | Annibale Gonzaga |
Dvorský válečný rada | |
Ve funkci: 1636 – ? | |
Panovník | Ferdinand II., Ferdinand III. |
Narození | 30. ledna 1609 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Úmrtí | 22. dubna 1677 (ve věku 68 let) Roudnice nad Labem Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | Roudnice nad Labem |
Titul | 1672 potvrzení říšského knížecího stavu |
Choť |
|
Rodiče | Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (1568–1628) a Polyxena z Pernštejna (1566–1642) |
Děti | Ferdinand August z Lobkovic |
Příbuzní | Marie Ludovika Anna z Lobkowicz, Jan Jiří Kristián z Lobkovic, Eleonora Amálie z Lobkowicz, Filip Hyacint z Lobkowicz a Josef Antonín August z Lobkovic (vnoučata) |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1644 Řád zlatého rouna (č. 403) |
Commons | Václav z Lobkowicz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Eusebius Popel z Lobkowicz, zjednodušeným pravopisem z Lobkovic (německy Wenzel Eusebius Popel von Lobkowitz; 20. ledna 1609 Praha – 22. dubna 1677 Roudnice nad Labem) byl český šlechtic, druhý panující kníže z Lobkovic a od roku 1646 vévoda zaháňský. Působil jako císařský politik a vojevůdce.
Kariéra
Byl jediným synem Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic (1568–1628) a Polyxeny z Pernštejna (1566–1642).
Po skončení studií se věnoval vojenské službě. V roce 1631 byl jmenován plukovníkem, od roku 1636 velel vojenskému oddílu a v roce 1646 stal se vrchním velitelem říšské armády. V roce 1636 byl jmenován dvorským válečným radou, v roce 1640 polním podmaršálem, v roce 1647 vrchním polním maršálem a v roce 1652 se stal prezidentem dvorské válečné rady.
V roce 1658 byl přítomen zvolení a korunovaci Leopolda I. na římského císaře ve Frankfurtu nad Mohanem.[1]
Od roku 1665 zastával úřad nejvyššího císařského hofmistra a v roce 1669 jej císař jmenoval prvním ministrem habsburské říše. V této funkci mimo jiné s ostatními členy státní rady potrestal účastníky Wesselényiho spiknutí chorvatské a uherské šlechty proti císaři.
Vládl téměř neomezeně a snažil se o spojenectví s Francií. V roce 1674 přivodila španělská strana jeho pád, 19. října 1674 byl zatčen a vykázán do domácího vězení na roudnickém zámku.
Václav Eusebius kníže Popel z Lobkovic zemřel 22. dubna 1677 na zámku v Roudnici nad Labem. Pohřben byl v kapucínském klášterním kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem.
Tituly
V roce 1644 byl přijat mezi rytíře Řádu Zlatého rouna. Císař v roce 1641 povýšil jeho říšské panství Neustadt a. d. W. a Störnstein na okněžněné hrabství Sternstein (Sterneck) a v roce 1653 jej uvedl do kolegia říšských knížat (říšská knížecí rada). V roce 1646 získal knížectví Zaháňské a s ním i vévodský titul.
Majetek
Roudnice nad Labem, Chlumec, Litomyšl, Lobkovice, Waldthurn, Schönsee
Manželství a rodina
Václav Eusebisu byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se 3. listopadu 1638 stala Johana hraběnka Myškovna ze Žlunic (1600 – 17. ledna 1650, pohřbena v kapucínském kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem), dcera Karla Častovce Myšky ze Žlunic († 1602) a Magdaleny Kaplířové ze Sulevic († 1617), vdova po Václavu Štastném Pětipeském z Chýš († 1638). Manželství zůstalo bezdětné.
Jeho druhou manželkou se 20. ledna 1653 stala evangelička Augusta Žofie falckraběnka na Rýně ze Sulzbachu (22. listopadu 1624 – 30. dubna 1682 Norimberk), dcera Augusta Bavorského (1582–1632), falckraběte rýnského ze Sulzbachu, a Hedviky princezny z Holštýnsko-Gottorpské (1603–1657). Narodilo se jim pět dětí:
- 1. syn (*/† 31. ledna 1654)
- 2. Ferdinand August Leopold (7. září 1655, Neustadt an der Waldnaab – 3. října 1715, Vídeň), vévoda zaháňský, 3. kníže z Lobkovic, nejvyšší hofmistr císařovny Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské 1699–1708, I. manželka 1677 Klaudie Františka z Nassau-Hadamaru (6. června 1660 – 6. března 1680), II. manželka 1680 Marie Anna Vilemína z Baden-Badenu (1655–1701), III. manželka 1703 Marie Filipína z Althannu (1670–1706), IV. manželka 1707 Marie Johana ze Schwarzenbergu
- 3. Filip Ferdinand Adalbert (12. září 1656 – 2. ledna 1659)
- 4. Marie Hedvika Žofie (30. dubna 1658 – 24. března 1660)
- 5. František Vilém Ignác (15. září 1659 – 6. ledna 1698)
Mezi přímé potomky Václava Eusebia z Lobkovic patří např. ruský car Mikuláš I., ale také anglický král Jiří VI. (a tedy i jeho dcera Alžběta) anebo princ Filip, vévoda z Edinburghu. Současný britský král Karel III. je tedy přímým potomkem Václava Eusebia ze strany obou rodičů.[2]
Galerie
- Václav Eusebius Popel z Lobkovic
- Medaile Václava z Lobkovic
- Medaile Václava z Lobkovic
Odkazy
Reference
Literatura
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 130.
- KUBEŠ, Jiří. Český šlechtic řídil chod monarchie. Živá historie. Březen 2010, s. 48–50.
- POLÍVKA, Eduard. Pět století lobkowiczkých numismatických památek 1547-1958. Praha: Česká numismatická společnost, 1998.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Eusebius Popel z Lobkovic na Wikimedia Commons
- www.libri.cz Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
- rodokmen na str. genealogy.euweb.cz
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |