Uhličitan vápenatý
Uhličitan vápenatý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | tetra uhličitan vápenatý |
Ostatní názvy | kalcit, vápenec, aragonit, mramor, křída, plavená křída |
Latinský název | Calcii carbonas |
Anglický název | Calcium carbonate |
Německý název | Calciumcarbonat |
Sumární vzorec | CaCO3 |
Vzhled | bílý prášek nebo krystalky |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 471-34-1 |
SMILES | [Ca+2].[O-]C([O-])=O |
InChI | 1S/CH2O3.Ca/c2-1(3)4;/h(H2,2,3,4);/q;+2/p-2 |
Číslo RTECS | FF9335000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 100,086 9 g/mol 208,18 g/mol (hexahydrát – minerál ikait[1]) |
Teplota tání | 1 300 °C (I, tlak, CO2) |
Teplota rozkladu | 898,6 °C (I) 825 °C (II) |
Teplota změny krystalové modifikace | 520 °C (II → I) |
Hustota | 2,715 g/cm³ (I) 2,935 g/cm³ (II) 2,54 g/cm³ (III, 20 °C) 1,771 g/cm³ (hexahydrát) |
Index lomu | II-modifikace nDa= 1,530 4 nDb= 1,681 8 nDc= 1,686 2 III-modifikace nDř= 1,550 nDm= 1,645 hexahydrát nDa= 1,460 nDb= 1,535 nDc= 1,545 |
Tvrdost | 3 (I) 3,5–4 (II) |
Disociační konstanta pKa | 9,0 |
Rozpustnost ve vodě | I-modifikace 0,001 4 g/100 g (25 °C) 0,001 8 g/100 g (75 °C) II-modifikace 0,001 53 g/100 g (25 °C) 0,001 90 g/100 g (75 °C) |
Součin rozpustnosti | 4,8×10−9 |
Struktura | |
Krystalová struktura | klencová (I) kosočtverečná (II) šesterečná (III) |
Hrana krystalové mřížky | I-modifikace a= 636 pm α= 46°06´ II-modifikace a= 411,0 pm b= 631,0 pm c= 454,6 pm III-modifikace a= 713,5 pm c= 852,4 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 206,92 kJ/mol (I) −1 207,13 kJ/mol (II) |
Entalpie tání ΔHt | 530 J/g (I) |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −130,4 J/g (I) −128,3 J/g (I) |
Standardní molární entropie S° | 92,9 J K−1 mol−1 (I) 88,7 J K−1 mol−1 (II) |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 128,84 kJ/mol (I) −1 127,80 kJ/mol (II) |
Izobarické měrné teplo cp | 0,818 1 J K−1 g−1 (I) 0,811 8 J K−1 g−1 (II) |
Bezpečnost | |
R-věty | žádné nejsou |
S-věty | žádné nejsou |
NFPA 704 | 0 0 0 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Uhličitan vápenatý (CaCO3) je bílá krystalická látka, používá se v potravinářství (E170)[2], v potravinových doplňcích jako zdroj vápníku a jako hnojivo. Krystalické modifikace použité v infoboxu jsou shodné s mřížkami minerálů pro kalcit (1. modifikace), aragonit (2. modifikace) a vaterit (3. modifikace).
V přírodě se vyskytuje ve formě vápence. Termickým rozkladem (zahříváním) se uhličitan vápenatý rozkládá za vzniku oxidu vápenatého a oxidu uhličitého:
- CaCO3 → CaO + CO2
Popsaný proces probíhá ve vápenkách a bývá označován jako pálení vápna. Pro oxid vápenatý se užívá i název pálené vápno a pro hydroxid vápenatý, který vzniká jeho reakcí s vodou se užívá označení vápno hašené. Hydroxid vápenatý, který je málo rozpustný ve vodě (a jeho rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou na rozdíl od většiny pevných látek klesá) se ve směsi s pískem a vodou používá ve stavebnictví ke spojování cihel a nazývá se malta. Při tuhnutí malty dochází k reakci hydroxidu vápenatého s oxidem uhličitým přítomným ve vzduchu. Dochází ke vzniku uhličitanu vápenatého:
- Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Uhličitan vápenatý je prakticky nerozpustný ve vodě. Pokud je ve vodě protékající přes vápencové skály rozpuštěn oxid uhličitý, dochází k přeměně nerozpustného uhličitanu vápenatého na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý:
- CaCO3 + CO2 + H2O → Ca(HCO3)2
Roztok hydrogenuhličitanu po malých kapkách dopadá na skálu a pomalu se z něj odpařuje voda a uvolňuje se oxid uhličitý. Při poklesu koncentrace oxidu uhličitého v roztoku dochází k rozkladu hydrogenuhličitanu zpět na uhličitan – reakce probíhá tedy v opačném směru a dochází ke vzniku krápníků:
- Ca(HCO3)2 → CaCO3 + CO2 + H2O
Hydrogenuhličitan vápenatý a hořečnatý způsobují přechodnou tvrdost vody. Tu lze na rozdíl od tvrdosti trvalé (působena sírany obou prvků) odstranit varem. Hydrogenuhličitany se rozkládají a přecházejí na uhličitany.
Je součástí schránek některých živočichů.
Vyskytuje se v následujících nerostech a horninách:
Reference
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan vápenatý na Wikimedia Commons
Anorganické soli vápenaté | |
---|---|
Halogenidy a pseudohalogenidy | Fluorid vápenatý (CaF2) • Bromid vápenatý (CaBr2) • Chlorid vápenatý (CaCl2) • Jodid vápenatý (CaI2) • Kyanid vápenatý (Ca(CN)2) • Kyanamid vápenatý (CaNCN) • Thiokyanatan vápenatý (Ca(SCN)2) |
Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli | Chlornan vápenatý (Ca(OCl)2) • Chlorečnan vápenatý (Ca(ClO3)2) • Chloristan vápenatý (Ca(ClO4)2) • Bromičnan vápenatý (Ca(BrO3)2) • Jodičnan vápenatý (Ca(IO3)2) • Jodistan vápenatý (Ca(IO4)2) • Siřičitan vápenatý (CaSO3) • Hydrogensiřičitan vápenatý (Ca(HSO3)2) • Síran vápenatý (CaSO4) • Selenan vápenatý (CaSeO4) • Telluričitan vápenatý (CaTeO3) • Teluran vápenatý (CaTeO4) • Dusitan vápenatý (Ca(NO2)2) • Dusičnan vápenatý (Ca(NO3)2) • Fosfornan vápenatý (Ca(PO2H2)2) • Hydrogenfosforitan vápenatý (CaHPO3) • Dihydrogenfosforečnan vápenatý (Ca(H2PO4)2) • Hydrogenfosforečnan vápenatý (CaHPO4) • Fosforečnan vápenatý (Ca3(PO4)2) • Difosforečnan vápenatý (Ca2P2O7) • Arsenitan vápenatý (Ca(AsO2)2) • Arseničnan vápenatý (Ca3(AsO4)2) • Hydrogenuhličitan vápenatý (Ca(HCO3)2) • Uhličitan vápenatý (CaCO3) • Šťavelan vápenatý (Ca(CO2)2) • Křemičitan vápenatý (Ca2SiO4) • Boritan vápenatý (Ca3(BO3)2) • Manganistan vápenatý (Ca(MnO4)2) • Chroman vápenatý (CaCrO4) • Dichroman vápenatý (CaCr2O7) • Molybdenan vápenatý (CaMoO4) • Wolframan vápenatý (CaWO4]) • Vanadičnan vápenatý (Ca(VO3)2) • Titaničitan vápenatý (CaTiO3) • Hlinitan monovápenatý (CaAl2O4) • Heptahlinitan dodekavápenatý |
Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvekx – vodíky | Hydrid vápenatý (CaH2) • Hydroxid vápenatý (Ca(OH)2) • Oxid vápenatý (CaO) • Peroxid vápenatý (CaO2) • Hydrogensulfid vápenatý (Ca(SH)2) • Sulfid vápenatý (CaS) • Polysulfid vápenatý (CaSn) • Amid vápenatý (Ca(NH2)2) • Imid vápenatý (CaNH) • Nitrid vápenatý (Ca3N2) • Azid vápenatý (Ca(N3)2) • Fosfid vápenatý (Ca3P2) |
Jiné | Thiosíran vápenatý (CaS2O3) • Karbid vápenatý (CaC2) • Hexaborid vápenatý (CaB6) • Monofosfid vápenatý (Ca2P2) • Disilicid vápenatý (CaSi2) |