Timotej Pluh z Rabštejna

Jeho proboštská Milost
Timotej Pluh z Rabštejna
19. probošt litoměřický
Církevřímskokatolická
Arcidiecézepražská
Období služby1341–1347
PředchůdceJindřich ze Šumburku
NástupceBohuslav z Pardubic
Osobní údaje
Rodné jménoTimotheus
(Tamo, Tammo či Timo)
Datum úmrtípřed r. 1351
Povolánířímskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Timotej Pluh z Rabštejna, též Timotheus, psaný často jako Tamo, Tammo nebo Timo († před rokem 1351), byl 19. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1341–1347.

Život

Byl synem Oldřicha Huga Pluha z Rabštejna, nejvyššího hofmistra krále Jana Lucemburského. Stal se duchovním, ale až roku 1327 podle papežského reskriptu se stal kanovníkem svatovítské pražské kapituly. Byl však později obviněn, že proboštství získal svatokupectvím (simonií). Pražskému arcibiskupovi vypověděl, že si není vědom žádné viny, snažil se dokázat, že jednal čestně, chtěl, aby jeho obvinění bylo oficiálně zrušeno. Konečné rozhodnutí vynesl apoštolský stolec v Římě. Byl zproštěn jakéhokoliv druhu obvinění a formálně pak rezignoval na litoměřické proboštství, aby byl právoplatně litoměřickým proboštem jmenován přímo papežem Klementem VI. (13421352). Timotej se pečlivě staral o litoměřickou kapitulu a již roku 1341 mu král Jan Lucemburský oficiálně potvrdil její privilegia.

Tento probošt býval v Litoměřicích často nepřítomen, protože měl u královského dvora důležité funkce. Král se rozhodl roku 1347 proto založit nové duchovní obročí – funkce „proboštský vikář“. Nový člen v kapitule měl právo sedět při zasedání kapituly v chóru bezprostředně za kapituláři. Probošt Timotej mu vyplácel šest kop ročně jako mzdu a probošt dostal právo mít vlastního koně a sluhu. Při hrazení dalších výdajů dostal z příjmu proboštské vesnice Křešice dva desátky, hrách, jáhly, konopí, pepř, pšenici, ječmen, zimní žito a oves. Dne 1. října 1347 se stal prvním proboštským vikářem Jakub, jehož pražský arcibiskup potvrdil již 3. července 1347.

Téhož roku byl jmenován budoucím litoměřickým proboštem Bohuslav z Pardubic, a proto Timotej Pluh z Rabštejna na funkci litoměřického probošta rezignoval, ale zachované doklady jej uvádějí roku 1349 ještě v Litoměřicích, nikoli již ve funkci probošta. Kdy tento bývalý probošt zemřel, není přesně znám, ale o jeho smrti je zmínka v papežském breve Klementa VI. z 12. února 1351. O závěru jeho života se bohužel nezachovaly písemné doklady, jisté je, že se tak stalo před rokem 1351.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

  • Litoměřičtí proboštové
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Seznam litoměřických biskupů
Předchůdci:
probošti litoměřické
kolegiátní kapituly
(1057–1655)
1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: 1 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)
Znak litoměřického biskupství
Znak litoměřického biskupství
Vznik litoměřické
diecéze (1655)
Litoměřičtí biskupové
(1655 – současnost)
Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; 1 probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; 2 Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy