Smlouva z Waitangi

Smlouva z Waitangi (anglicky The Treaty of Waitangi, maorsky Te Tiriti o Waitangi) je smlouva podepisovaná od 6. února 1840 zástupci britské koruny a různými maorskými náčelníky ze Severního ostrova Nového Zélandu. Smlouva ustavuje britského guvernéra Nového Zélandu, uznává maorské vlastnictví země a dává Maorům práva britských poddaných. Je proto považována za zakládající dokument Nového Zélandu a ospravedlnění vlády britské koruny nad touto zemí.

Anglická a maorská verze dokumentu se však značně liší a navíc existuje množství různých výkladů obsahu a právního statusu smlouvy. Až do sedmdesátých let 20. století ji navíc soudy a politici prakticky ignorovali. Teprve tehdy se maorským aktivistům podařilo přitáhnout pozornost veřejnosti k porušování smlouvy bílými kolonisty, roku 1975 byl ustaven zvláštní Waitangiský tribunál, který se těmito záležitostmi zabývá, a domorodcům byly v mnoha případech vyplaceny náhrady či poskytnuty omluvy za porušení smlouvy.

Waitangi Day

Od roku 1974 je na Novém Zélandu 6. únor připomínán jako státní svátek Waitangi Day. V roce 2009 rozhodla novozélandská vláda o vyvěšení maorských vlajek o tomto svátku na mostě v Aucklandu a na významných státních budovách. Od 6. února 2010, kdy byly vlajky poprvé oficiálně vyvěšeny, se vyvěšují na tento svátek společně s novozélandskou vlajkou.^[1]