Oskar Zawisza

Oskar Zawisza
Narození	23. listopadu 1878 Jablunkov
Úmrtí	18. ledna 1933 (ve věku 54 let) Těrlicko
Národnost	polská
Povolání	Římskokatolický duchovní
Nábož. vyznání	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Oskar Zawisza (23. listopadu 1878, Jablunkov – 18. ledna 1933, Těrlicko) byl kněz římskokatolické církve polské národnosti, skladatel a aktivista v oblasti vzdělávání. Působil na přelomu 19. a 20. století na území Těšínska.

Život a působení

Oskar Zawisza se narodil v Jablunkově jako syn učitele. Vystudoval německé gymnázium v Bílsku. Při studiích vstoupil do tajné organizace Jedność (Jednota),^[1] která se zaměřovala na vzdělávání v oblasti polské historie a reálií. Po maturitě studoval v olomouckém kněžském semináři a následně ve vidnavském kněžském semináři.^[1] Byl žákem českého skladatele Josefa Nešvera. Na kněze byl vysvěcen 23. července 1902 a poslán jako novokněz do farnosti Petrovice u Karviné (1902). Poté působil ve farnostech Bludovice, Dolní Lutyně a Strumeň. Během působení ve Strumeni se aktivně zabýval lidovou slovesností a sepsal knihu Dějiny Strumeně. V roce 1909 se přesunul do Těšína, kde pokračoval ve svém kulturním působení a aktivně přispíval do časopisů zaměřených na Těšínsko a polskou lidovou kulturu (např. Gwiazdka Cieszyńska a Zaranie Śląskie).

1. července 1911 se stal farářem v Těrlicku. Během svého působení ve farnosti podporoval charitativní činnost a podporoval vzdělávání chudobných. Rozvíjel také svou kulturně-historickou činnost, napsal knihy Dějiny Těrlicka a Dějiny Karviné. V roce 1920 založil sirotčinec pro polské děti. V Těrlicku založil ochotnické divadlo a orchestr.^[1] V roce 1932 pronesl řeč na pohřbu polských pilotů Franciszka Żwirki a Stanisława Wigury^{[2] [3]}, kteří tragicky zemřeli při havárii jejich letadla v Těrlicku.

Poslední mši svatou odsloužil na svátek sv. Barbory dne 4. prosince 1932,^[1] avšak již těžce nemocný. Zemřel 18. ledna 1933, pochován byl za hojné účasti o tři dny později.^[1]

Zawisza přispíval do časopisů Gwiazdka Cieszyńska a Zaranie Śląskie, zabýval se také historickým a etnografickým výzkumem a je autorem několika knih.

Dílo

• Dzieje Strumienia (Dějiny Strumeně)
• Dzieje Karwiny (Dějiny Karviné)
• Ogólna historya Cierlicka (Dějiny Těrlicka)
• Śpiewnik góralski (Goralský zpěvník)
• Czarna Księżna, pani z Kościelca (Černá kněžna, paní z Kostelce)^[1]
• Havířský zpěvník (5 oddílů písně náboženské, vlastenecké, havířské, smuteční a havířské zdravice)^[1]
• Opera Dożynki (Dožínky)
• Święta Barbara, patronka górników (Svatá Barbora, patronka havířů) - melodramat^[1]
• Opera Czarne diamenty (Černé diamanty)
• Symfonická báseň Znad brzegów Olzy (Od břehů Olše)
• Symfonie Z niwy śląskiej (Ze slezské nivy)

Příspěvky v časopise Zaranie Śląskie ^[2]

• Kolonizace Těšínského knížectví (v polském originále: Kolonizacja w Księstwie Cieszyńskim^[3]) (1908/1909, sešit 3 a 4)
• Nejstarší obyvatelé Těšínského knížectví (v polském originále: O najstarszych mieszkańcach Księstwa Cieszyńskiego^[3]) (1910, sešit 3/4)
• Příspěvky k dějinám slezské kultury (1911/1912, sešit 1)
• Průchod vojsk krále Jana III. Sobieského Těšínskem (1933, sešit 3)

Odkazy

Reference

Literatura

• GOLEC, Józef; STEFANIA BOJDA. Słownik biograficzny Ziemi Cieszyńskiej. Cieszyn: [s.n.], 1993. OCLC 69547117 S. 267. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Kocych-Imielska, Maria (1989). Zapomniany historyk i ludoznawca. In: Kalendarz Cieszyński 1990. Cieszyn, pp. 128–130.
• MIĘKINA, Leon. Znów minie wiek...: Antologia literatury nadolziańskiej. Cieszyn: Macierz Ziemi Cieszyńskiej, 2001. ISBN 83-88271-11-3. S. 162. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• polsky: Dzieje Strumienia online v knihovně Cieszyna
• polsky: Ogólna historya Cierlicka online v knihovně Cieszyna

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Zawisza na anglické Wikipedii.