Ondřej Havelka

Tento článek je o režisérovi, herci a zpěvákovi. O cestovateli pojednává článek Ondřej Havelka (cestovatel).
MgA. Ondřej Havelka
Ondřej Havelka (2018)
Ondřej Havelka (2018)
Základní informace
Narození10. října 1954 (69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryjazz, swing
Povolánízpěvák, tanečník, herec, režisér
Hlasový obortenor
VydavatelEMI
Příbuzná témataMelody Makers
DětiHugo Havelka
Vojtěch Havelka
Rozálie Havelková
Terezie Kolínská
RodičeSvatopluk Havelka
Libuše Havelková
WebStránky Melody Makers
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřej Havelka (* 10. října 1954 Praha) je český režisér, herec, zpěvák, tanečník a scenárista. Je čestným občanem městské části Praha 5.[1]

Jako všestranný umělec je uměleckým ředitelem a zároveň frontmanem orchestru Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, zaměřeného na autentickou interpretaci historického jazzu a swingu meziválečného období 20. století. Při produkcích se svým orchestrem si pohrává s rolí klasického swingového entertainera se všemi typickými atributy této profese: zpěv, mluvené slovo, tanec, step.

Rodina, studium

Je synem české herečky Libuše Havelkové a hudebního skladatele a profesora Akademie múzických umění Svatopluka Havelky.

Po absolvování herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU) v Praze v roce 1980[2] postgraduálně studoval operní režii na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně (absolvoval v roce 1988).[3][4][5]

Po studiích na DAMU působil šest let v pražském divadle Ypsilon.

V letech 1976 až 1995 vystupoval jako frontman Originálního Pražského Synkopického Orchestru. Po odchodu z něho si založil vlastní jazz-band (Ondřej Havelka a jeho Melody Makers), se kterým působí dodnes.

Divadlo a film

Po roce 1989 začal pracovat i jako scenárista a režisér v televizi. V roce 1999 režíroval celovečerní filmový portrét Zdravý nemocný Vlastimilený Brodský, pro který také napsal scénář a ve kterém si zahrál sám sebe. V roce 1990 napsal scénář a režíroval hudební dokument Originální pražský synkopický orchestr, který získal cenu "Stříbrná růže" na festivalu televizní zábavy v Montreux v roce 1991. V roce 1995 byl autorem scénáře a režie televizního dokumentu Mezzosoprano Magdalena Kožená a v roce 2008 režisérem dokumentárního filmu Magdalena, opět o Magdaleně Kožené. V roce 2012 natočil dokumentární film Perla baroka o zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově.[3]

Od roku 1988 se věnuje také divadelní režii.

V roce 2014 dosáhl mezinárodního uznání se svou režijní prací na zfilmování opery Orfeo ed Euridice od Christopha Willibalda Glucka v Zámeckém divadle v Českém Krumlově a v interiérech tamějšího zámku.[zdroj?] Jako umělecký poradce působil při natáčení tohoto filmu americký kontratenorista Bejun Mehta, který také ztvárnil hlavní roli Orfea. Televizní film byl uveden mj. 19. července 2014 na německo-rakousko-švýcarské stanici 3sat.

V roce 2018 byl do kin uveden jeho první celovečerní film Hastrman.

Filmografie

Herec

Jako herec účinkoval v těchto filmech:

  • Řeknem si to příští léto (1977)
  • Proč nevěřit na zázraky (1977)
  • Plášť pro vítr (1979)
  • Koncert na konci léta (1979)
  • Julek (1979)
  • Strach má velké oči (1980)
  • Krakonoš a lyžníci (1981)
  • Bakaláři (1981)
  • Den velkého ticha (1981)
  • Jak se peče štěstí (1981)
  • Vinobraní (1982)
  • V hlavní roli obhájce (1982)
  • Šílený kankán (1982)
  • Pošťácká pohádka (1982)
  • Neúplné zatmění (1982)
  • Léto bez dovolené (1982)
  • Hoří (1982)
  • Telefon (1983)
  • Přítel (1983)
  • Pod nohama nebe (1983)
  • Oblouk světla (1983)
  • Slané pohádky (1983)
  • Nota bene Jan (1983)
  • Lékař umírajícího času (1983)
  • Kočičí povídání (1983)
  • Hrom do kapelníka (1983)
  • Hodina splněných přání (1983)

Filmová hudba

Operní režie

Muzikálové režie

Činoherní režie

Režie baletní inscenace

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://www.praha5.cz/sest-osobnosti-prevzalo-cestna-obcanstvi-prahy-5/
  2. ↑ Absolventi DAMU 1949–2017, vyd. Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2018, str. 40
  3. ↑ a b Informační zpravodaj Národního divadla, č. 1, září 2015, 133. sezona 2015–2016, Národní divadlo, Praha, 2015, str. 8 Dostupné online
  4. ↑ Havelka a Melody Makers: něco starého i zcela nového [online]. Brnensky.denik.cz, 2007-12-01 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ ZDÍLNA, Stanislav. Všestranný Ondřej Havelka: Režie je z poloviny umění diplomacie [online]. Regiony.rozhlas.cz, 2016-07-24 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ Informační zpravodaj Národního divadla, č. 1, září 2015, 133. sezona 2015–2016, Národní divadlo, Praha, 2015, str. 6, 10

Literatura

  • Informační zpravodaj Národního divadla, č. 1, září 2015, 133. sezona 2015–2016, Národní divadlo, Praha, 2015, str. 6–8, 10–11. Dostupné online

Externí odkazy

Anděl v kategorii videoklip roku
1992 Láska je láska (Lucie Bílá) • 1993 Nahá (Wanastowi Vjecy) • 1994 Zahrada rajských potěšení (Lucie Bílá) • 1995 Děkuji, bylo to krásné (Ondřej Havelka) • 1996 Ave Maria (Lucie Bílá) • 1997 Krtek (Buty) • 1998 Medvídek (Lucie) • 2000 Předpokládám (Dan Bárta) • 2001 Duševní (Tata Bojs) • 2002 Attention aux hommes! (Tata Bojs) • 2003 Jsem pohodlný (J.A.R.) • 2004 Virtuální duet (Tata Bojs) • 2005 Cukr (Anna K.) • 2006 Známka punku (Visací zámek) • 2007 Kit Bike (Monkey Business) • 2008 Folklóreček (Bratři Ebenové) • 2009 Platonic Johny (Charlie Straight) • 2010 Tepláky (Nightwork) • 2011 Půlnoční (Václav Neckář a Umakart) • 2012 Falling (Boris Carloff) • 2013 Up to Speed Now (Monkey Business) • 2014 Tráva (Aneta Langerová) • 2015 Tragédie u nás na vsi (Aneta Langerová) • 2016 Hell.o (Lenny) • 2017 Po válce (Barbora Poláková) • 2018 2 ‐ 8 - 5 (Barbora Poláková) • 2019 Jednou (Vladimír Mišík)
Dřívější názvy: Gramy (1992–1995), Česká Gramy (1996), Ceny Hudební akademie (1997), Ceny Akademie populární hudby (1998–2000)
Autoritní data Editovat na Wikidatech