NGC 6210

NGC 6210
NGC 6210 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
NGC 6210 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typplanetární mlhovina, astronomický rádiový zdroj a zdroj infračerveného záření
ObjevitelFriedrich Georg Wilhelm von Struve
Datum objevu1825
Rektascenze16h 44m 29,52s[1]
Deklinace23°47′59,49″[1]
SouhvězdíHerkules (lat. Her)
Zdánlivá magnituda (V)11,7[2][3], 12,3[2][4], 12,232[5], 10,133[6], 10,197[6] a 9,502[6]
Úhlová velikost0,35′[7]
Vzdálenost5 100[8] ly
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 6210
IRASIRAS 16423+2353 a IRAS F16423+2353
Jiná označeníPK043+37.1, PN G043.1+37.7, HD 151121[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 6210 (také Želva)[9] je planetární mlhovinasouhvězdí Herkula, která je od Země vzdálená přibližně 5 100 světelných let.[8] Objevil ji Friedrich Georg Wilhelm von Struve v roce 1825.[10] Podle jejího nepravidelného tvaru, který připomíná želvu, se jí někdy říká Želva.[9]

Pozorování

Mlhovina se na obloze nachází v jižní části souhvězdí, a to 4° jihovýchodně od hvězdy Kornephoros (β Her).[9] Její hvězdná velikost je 8,8[7] a patří tedy mezi poměrně jasné mlhoviny.[9] Její nejjasnější střed však má malou úhlovou velikost, takže je v menších dalekohledech viditelná pouze jako mlhavá hvězdička a jako malý disk je viditelná až při větším zvětšení. Ústřední hvězda mlhoviny má hvězdnou velikost 13 a je viditelná až většími dalekohledy.[9]

Historie pozorování

Jak první tuto mlhovinu 22. března 1799 pozoroval Jérôme Lalande, ale považoval ji za hvězdu, a proto je za jejího objevitele považován Friedrich Georg Wilhelm von Struve, který správně rozpoznal, že jde o mlhovinu.[10]

Reference

  1. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Revised NGC Data for NGC 6210. Dostupné online. [cit. 2019-02-21].
  3. William F. Van Altena: The General Catalogue of Trigonometric Stellar Parallaxes, Fourth Edition. 1995.
  4. SIMBAD Astronomical Database.
  5. Gaia Data Release 2. 25. dubna 2018.
  6. a b c Thomas H. Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  7. a b FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b HAJIAN, Arsen R.; TERZIAN, Yervant; BIGNELL, Carl. Planetary Nebulae Expansion Distances. II. NGC 6572, NGC6210, NGC 3242, and NGC 2392. S. 2600. Astronomical Journal [online]. Červen 1995 [cit. 2019-02-21]. Roč. 109, s. 2600. Dostupné online. DOI 10.1086/117472. Bibcode 1995AJ....109.2600H. (anglicky) 
  9. a b c d e KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Herkules [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  10. a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 6210 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Herkules [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Hubble Space Telescope - An odd planetary nebula in Hercules [online]. spacetelescope.org, 2010-10-18 [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)