Melvin Calvin

Melvin Calvin
Rodné jménoMelvin Ellis Calvin
Narození8. dubna 1911
Saint Paul
Úmrtí8. ledna 1997 (ve věku 85 let)
Berkeley
Příčina úmrtísrdeční selhání
Alma materMinnesotská univerzita
Michigan Technological University
Manchesterská univerzita
Central High School
Povoláníchemik, biochemik, vysokoškolský učitel, biolog a inženýr
ZaměstnavateléKalifornská univerzita v Berkeley
Minnesotská univerzita
OceněníGuggenheimovo stipendium (1944)
Stoletá cena (1955)
Glenn T. Seaborg Award for Nuclear Chemistry (1957)
Remsen Award (1957)
William H. Nichols Medal (1958)
… více na Wikidatech
ChoťGenevieve Calvin[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melvin Calvin (8. dubna 1911 Saint Paul, USA – 8. ledna 1997) byl americký chemik. Stal se nositelem Nobelovy ceny. Byla mu udělena za výzkumy asimilace oxidu uhličitého v rostlinách.

Život

M. Calvin se narodil v rodině rusko-židovských emigrantů, vystudoval Vysokou školu báňskou a technologickou v Michiganu, kde získal též doktorát. Pracoval na univerzitách v Manchesteru a na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Od roku 1946 působil jako vedoucí biochemického oddělení Lawrencova ústavu.

Výzkum

Přestože M. Calvin studoval řadu chemických problémů např. fotoelektrickou a fotochemickou reakcí porfinů a halogenů, slávy se však dočkal ve výzkumu fotosyntetické asimilace. Dnes je obecně známo, že fotosyntéza je složena ze dvou částí. První část je absorpce světelné energie v chloroplastech. Druhá část se dělí na tři stupně: fotosyntetická fosforylace, fotolytický rozklad vody a fixace oxidu uhličitého. TM. Calvinovi se podařilo vysvětlit do této doby neobjasněný třetí stupeň, ve kterém vyzkoumal, že oxid uhličitý se naváže na molekulu ribulózového difosfátu a vznikají kyseliny 3-fosfoglycerové a 3-fosfoglycealdehydu. Takto udělaná část sloučeniny se přemění dalšími reakcemi na tuky, cukry, bílkoviny, tj. stálé produkty fotosyntézy. Ostatní části jsou používány k obnovení ribulózového difosfátu, na který se opět naváže oxid uhličitý. Calvin svým zkoumáním nalezl mechanismus asimilace oxidu uhličitého, a dále vyzkoumal, že při tomto procesu vzniká deset meziproduktů a reakci katalyzuje jedenáct různých enzymů. Nobelova cena za objasnění fotosyntézy byla tak věnována někomu již po třetí, prvnímu se to povedlo Willstätterovi za výzkumy barviva chlorofylu a druhý byl E. Fischerovi za určení jeho struktury.

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.

Literatura

  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Nositelé Nobelovy ceny za chemii
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
  • William Lipscomb (1976)
  • Ilja Prigogine (1977)
  • Peter D. Mitchell (1978)
  • Herbert C. Brown / Georg Wittig (1979)
  • Paul Berg / Walter Gilbert / Frederick Sanger (1980)
  • Ken’iči Fukui / Roald Hoffmann (1981)
  • Aaron Klug (1982)
  • Henry Taube (1983)
  • Robert Merrifield (1984)
  • Herbert A. Hauptman / Jerome Karle (1985)
  • Dudley R. Herschbach / Yuan T. Lee / John Polanyi (1986)
  • Donald J. Cram / Jean-Marie Lehn / Charles J. Pedersen (1987)
  • Johann Deisenhofer / Robert Huber / Hartmut Michel (1988)
  • Sidney Altman / Thomas R. Cech (1989)
  • Elias Corey (1990)
  • Richard R. Ernst (1991)
  • Rudolph A. Marcus (1992)
  • Kary Mullis / Michael Smith (1993)
  • George Olah (1994)
  • Paul J. Crutzen / Mario J. Molina / Sherwood Rowland (1995)
  • Robert Curl / Harold Kroto / Richard Smalley (1996)
  • Paul D. Boyer / John E. Walker / Jens Christian Skou (1997)
  • Walter Kohn / John Pople (1998)
  • Ahmed Zewail (1999)
  • Alan J. Heeger / Alan MacDiarmid / Hideki Širakawa (2000)
  • 2001–
  • William Knowles / Rjódži Nojori / K. Barry Sharpless (2001)
  • John B. Fenn / Kóiči Tanaka / Kurt Wüthrich (2002)
  • Peter Agre / Roderick MacKinnon (2003)
  • Aaron Ciechanover / Avram Herško / Irwin Rose (2004)
  • Robert H. Grubbs / Richard Schrock / Yves Chauvin (2005)
  • Roger D. Kornberg (2006)
  • Gerhard Ertl (2007)
  • Osamu Šimomura / Martin Chalfie / Roger Tsien (2008)
  • Venkatraman Ramakrishnan / Thomas A. Steitz / Ada Jonathová (2009)
  • Richard Heck / Akira Suzuki / Eiči Negiši (2010)
  • Daniel Šechtman (2011)
  • Brian Kobilka / Robert Lefkowitz (2012)
  • Martin Karplus / Michael Levitt / Arieh Warshel (2013)
  • Eric Betzig / Stefan Hell / William E. Moerner (2014)
  • Tomas Lindahl / Paul Modrich / Aziz Sancar (2015)
  • Jean-Pierre Sauvage / Fraser Stoddart / Bernard Feringa (2016)
  • Jacques Dubochet / Joachim Frank / Richard Henderson (2017)
  • Frances Arnoldová / Gregory Winter / George P. Smith (2018)
  • John B. Goodenough / Michael Stanley Whittingham / Akira Jošino (2019)
  • Emmanuelle Charpentierová / Jennifer A. Doudnaová (2020)
  • Benjamin List / David MacMillan (2021)
  • Carolyn R. Bertozziová / Morten Meldal / K. Barry Sharpless (2022)
  • Moungi G. Bawendi / Louis E. Brus / Alexej I. Jekimov (2023)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech