Linhartovy

Linhartovy
Zámek
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Město Albrechtice
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský kraj
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°8′11″ s. š., 17°36′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	175 (2021)[1]
Katastrální území	Linhartovy (5,32 km²)
Nadmořská výška	355 m n. m.
PSČ	793 95
Počet domů	68 (2011)[2]
Linhartovy
Další údaje
Kód části obce	83879
Kód k. ú.	683876
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linhartovy (německy Geppersdorf,^[3]) je vesnice, část města Město Albrechtice v okrese Bruntál. Nachází se asi 4 km na jihovýchod od Města Albrechtic na řece Opavici. Prochází zde silnice I/57.

Linhartovy je také název katastrálního území o rozloze 5,32 km².^[4]

Název

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Linhart a označovalo osadu Linhartových lidí. Nejstarší písemné doklady mají podobu Linhartovy, ale není jisté, že množné číslo je původní (mohlo se jednat o přechod staršího Linhartov do množného čísla). Německé jméno je doloženo od 17. století (nejprve jako Göppersdorf, později Geppersdorf) a znamenalo "Gepperova ves" (Gepper byla domácká podoba jména Gebhart). Bylo dáno nezávisle na českém.^[5]

Historie

Linhartovy byly založeny v průběhu 13. století, podnět k osídlení dal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který se rozhodl oblasti severní Moravy kolonizovat německými osídlenci. Tato oblast původně náležela do vlastnictví olomouckých biskupu, následně se stala součásti Opavského knížectví a posléze náležela Krnovskému knížectví, a to se stalo od 15. století součásti Slezska. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy byly Linhartovy v držení Mikuláše z Vidbachu, který byl purkrabím opavských knížat na hradě Hradec nad Moravicí.^[6][7]. V roce 1478 získali panství Linhartovi bratři Jan Trojan a Václav z Vladěnína a současně také obce Opavice, Holčovice, Mokré, Hošťálkovy a Rudíkovy za projevené služby opavskému knížeti Viktorínovi z Poděbrad.^[8]. Následně jej vlastnil syn Václava z Vladěnína Ojíř z Fulštejna^[9] Poté byly Linhartovy ve vlastnictví Ojířova syna Lacka Ojíře z Fulštejna na Linhartovech, který byl komorníkem krnovského knížectví. Lacek Ojíř přenechal panství Linhartovy svému bratrovi Albrechtovi z Fulštejna na Linhartovech v roce 1555, který však v roce 1564 zemřel. Panství přešlo zpět na Lacka Ojíře^[10]. Jeho manželkou byla Magdaléna Rotmberková z Ketře. Manželství bylo bez potomků, a tak v závěti určil dědicem jejího nezletilého syna z prvního manželství a poručníkem byl druhý manžel jeho sestry Magdalény z Fulštejna Jiří Bernárd Tvorkovský z Kravař^[11]. Magdaléna z Fulštejna měla z prvního manželství s Bartolomějem Kravařským ze Šlevic dvě dcery Bohunku Kravařskou ze Šlevic, která zdědila nově vzniklé panství Hošťálkovy a druhá dcera Kateřina Kravařská ze Šlevic se provdala v roce 1577 za Václava Haugvic z Biskupic^[12][13][14]. Haugvicové z Biskupic následně vlastnili panství Linhartovy, které prodali v roce 1658 prodali svým příbuzným Sedlnickým z Choltic. V roce 1742 byla vesnice rozdělena mezi Rakousko a Prusko. Po zrušení patrimoniálního panství se stali Linhartovy v roce 1850 samostatnou obcí. Zároveň byla součásti obce vedlejší obec Krásné Loučky v letech 1850 až 1918. Rakouská část je dnes součásti v České republiky. Pruská část je dnes sołectwo (ves) Lenarcice ve gmině Hlubčice a součást Polska.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Linhartov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[6]

V Linhartovech je evidováno 70 adres: 68 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).^[15] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo sečteno 62 domů, z toho 51 trvale obydlených.

Doprava

Ve vesnici se nachází silniční hraniční přechod ("místo k překračování hranice") do Polska Linhartovy – Lenarcice pro vozidla do 2 tun, Silnice I/57 a Železniční trať Šumperk–Krnov se stejnojmennou zastávkou.

Památky

• Linhartovský zámek^[16]
• Kostel Povýšení sv. Kříže

Významní rodáci

• Leopold II. Sedlnický (1787–1871), slezský šlechtic, vratislavský biskup

Galerie

• 
• 
  Kostel
• 
  Ulice
• 
  Hraniční most
• 
  Linhartovský zámek
• 
  nádraží

Odkazy

Reference

Literatura

• STIBOR, Jiří. Příspěvek k dějinám panství Linhartov a ke genealogii Sedlnických z Choltic. Časopis Slezského zemského muzea. 1995, roč. B 44, s. 1–18. ISSN 1211-3131. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Linhartovy na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Linhartice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

• Katastrální mapa katastru Linhartovy na webu ČÚZK
• Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Linhartovů (Geppersdorfu) v roce 1836 Archivováno 29. 6. 2020 na Wayback Machine.
• Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2009-07-02 [cit. 2009-07-02]. Dostupné online. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.