Kliželovité
 Kliželovité | |
|---|---|
 Saltera sarcocolla | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
| Čeleď | kliželovité (Penaeaceae) Sweet ex Guill., 1828 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kliželovité (Penaeaceae) je malá čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu myrtotvaré (Myrtales). Jsou to keře a stromy s tuhými, vstřícnými, drobnými listy a pravidelnými květy. Čeleď zahrnuje 29 druhů v 9 rodech a je rozšířena v jižní a východní Africe a na ostrově Svatá Helena.
Popis
Kliželovité jsou keře a polokeře povětšině erikoidního vzhledu (připomínající vřesovcovité), řidčeji stromy (Rhynchocalyx, Olinia) Listy jsou vstřícné, kožovité, celokrajné, se zpeřenou žilnatinou, s palisty nebo bez palistů.
Květy jsou pravidelné, 4 až 6-četné, s vyvinutou češulí, jednotlivé nebo v květenstvích. Kalich je srostlý s češulí. Koruna často chybí (je vyvinuta u rodů Rhynchocalyx a Olinia) a její funkci pak přebírá barevný kalich. Tyčinky jsou 4, 6 nebo až 15 (Olinia), volné, nesrostlé s okvětím. Semeník je svrchní (pouze u rodu Olinia spodní), srostlý ze 2 až 5, nejčastěji ze 4 plodolistů, s jednou čnělkou zakončenou hlavatou nebo čtyřlaločnou bliznou. V každém plodolistu jsou 2 až 4 nebo mnoho vajíček. Plodem je tobolka, u rodu Olinia peckovice.[1][2][3]
-
Plodící větévka Olinia emarginata -
Kmen Olinia ventosa -
Kvetoucí Olinia ventosa -
Kvetoucí Saltera sarcocolla
Rozšíření
Čeleď kliželovité zahrnuje 29 druhů v 9 rodech. Je rozšířena v jižní a východní Africe a na ostrově Svatá Helena.[4]
Taxonomie
Čeleď Penaeaceae byla přítomna i v tradičních taxonomických systémech (Cronquist, Dahlgren, Tachtadžjan), v systému APG do ní byly na základě molekulárních studií navíc přidány rody Rhynchocalyx a Olinia, řazené do té doby do samostatných čeledí Rhynchocalycaceae a Oliniaceae v rámci řádu myrtotvaré (Myrtales).[4] Oba rody se od zbytku čeledi dosti odlišují morfologií květních orgánů a stromovitým vzrůstem.
Zástupci
Přehled rodů
Brachysiphon, Endonema, Glischrocolla, Olinia, Penaea, Rhynchocalyx, Saltera, Sonderothamnus, Stylapterus[6]
Odkazy
Reference
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Penaeaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-07.
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Oliniaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-24.
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Rhynchocalycaceae [online]. Dostupné online.
- ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Penaeaceae na Wikimedia Commons 
Taxon Penaeaceae ve Wikidruzích
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Rostliny
