Josef Kuška

Jeho Milost J.M. can. Msgre. ThDr. Josef Kuška
Prelát Jeho Svatosti Generální vikář litoměřické diecéze Čestný kanovník litoměřické kapituly
Msgre. Josef Kuška v roce 1933
Církev	římskokatolická
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1895
Osobní údaje
Datum narození	24. února 1873
Místo narození	Zdice, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	25. ledna 1953 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí	Liberec, Československo Československo
Místo pohřbení	29. ledna 1953 na hřbitově v Liberci. V roce 1965 byly jeho ostatky převezeny na hřbitov ve Zdicích.
Národnost	česká
Povolání	římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kuška (24. února 1873, Zdice^[1] – 25. ledna 1953, Liberec) byl český římskokatolický kněz, generální vikář české části litoměřické diecéze v období druhé světové války a oběť komunistického režimu.

Život

Kněžské svěcení přijal v roce 1895 a poté působil jako kaplan ve Vejprtech (1895-1897), ve farnosti u kostela Nejsvětější Trojice v pražské Spálené ulici (1897-1899) a v Kladně (1899-1909). Od roku 1909 byl farářem v Kováni, kde se angažoval také politicky – několik desetiletí byl členem mladoboleslavského okresního zastupitelstva a v roce 1920 kandidoval za Československou stranu lidovou do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR. Byl také jmenován čestným kanovníkem Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, papežským prelátem a osobním arciděkanem.

V průběhu druhé světové války se stal generálním vikářem české části diecéze litoměřická se sídlem v Kováni. Po válce působil ještě krátce jako litoměřický generální vikář a následně byl ustanoven administrátorem arciděkanství v Mladé Boleslavi. V roce 1944 byl jmenován čestným kanovníkem katedrální kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích. K 1. lednu 1944 rezignoval na funkci generálního vikáře a přestěhoval se zpět do Kováně. V lednu 1944 byl jmenován vikářem boleslavským.

Po únoru 1948 jej biskup Štěpán Trochta zapojil do skryté organizační struktury litoměřické diecéze, kterou vytvořil v obavě před znemožněním kontaktu kněží s biskupem z důvodu internace biskupa. Biskup Trochta jmenoval Mons. Kušku tajným oblastním vikářem. Dostával informace o vývoji vztahů mezi církví a státem a tlumočil je pak kněžím v diecézi. Po odhalení těchto struktur v litoměřické diecézi a uvěznění biskupa Trochty byl P. Kuška ve svých téměř 80 letech zatčen dne 16. ledna 1953 na své faře a převezen do vazby do Liberce.

Zde prodělal 22. ledna výslech trvající asi jeden a půl hodiny. Dle vyšetřovacího protokolu měl přiznat své kontakty s biskupem Trochtou, jeho sekretáři Šmídlem a Krutílkem a tlumočení jejich instrukcí kněžím v severních Čechách. Rovněž mu vyšetřovatelé předhazovali jeho čtení pastýřských listů v roce 1949. Od svého zatčení musel být P. Kuška třikrát předveden k lékaři, který konstatoval, že je dosti sešlý stářím, vysílený, a doporučil, aby mohl stále ležet.

Dne 25. ledna 1953 ve 21.15 hod. P. Kuška ve vazbě na cele zemřel. Zemřel jako oběť pronásledování katolické církve v Československu ze strany komunistického režimu.

Odkazy

Literatura

PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří, 2005, ISBN 80-7192-978-6, s. 124.

Související články

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Zdice

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kuška na Wikimedia Commons
Josef Kuška (1873–1953) v projektu USTR - Odboj a perzekuce křesťanů v době nacismu a komunismu (1939–1989)
Msgre. Josef Kuška a jeho fotografie Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Fotografie Josefa Kušky na společném listu Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine.
Das Bistum Leitmeritz Archivováno 9. 11. 2011 na Wayback Machine.
Společný pastýřský list episkopátu Republiky o současných nejnaléhavějších otázkách československých katolíků – listopad 1945

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.