Jaro Procházka

Jaroslav Procházka
ak. mal Jaro Procházka
ak. mal Jaro Procházka
Rodné jménoJaroslav Procházka
Narození22. dubna 1886
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. září 1949 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Procházka, křtěný Jaroslav, též Jaro Procházka (22. dubna 1886, Praha[1]30. září 1949, Praha) byl český malíř, především měst a krajin.

Život

Narodil se v Praze na Vyšehradě v rodině rukavičkářského pomocníka Luďka Procházky a jeho ženy Eleonory Zakotzké.[1] Studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u prof. Jakesche (1900–1904). Rovněž soukromě studoval u Aloise Kalvody. Po studiích v roku 1905 po prvé vystavoval v Krasoumné Jednotě, kde byly přijaty jeho první grafiky. Pravidelně se účastnil jarních výstav v Krasoumné Jednotě. Začal studovat na Akademii výtvarných umění. Jeho studia však přerušila první světová válka, kterou prožil jako plukovní malíř.

V roce 1911 se oženil[2] s Barborou Jousovou[3].

Jeho tvorbu ovlivnil celoživotní příklon k impresionismu, který však v jeho podání obsahuje prvky romantismu. Dokázal zpodobnit náladu městských zákoutí a uliček, ceněny jsou i jeho krajiny. Velký význam měly pro něj studijní cesty do Paříže a dále do Belgie a Holandska. Obrazy belgických měst, hlavně město Bruggy a krajiny z belgického a holandského pobytu na začátku 30. let 20. století, lze považovat za vrchol jeho tvorby. Právě za soubor obrazů evropských měst byl v roce 1931 vyznamenán Výroční cenou Akademie výtvarných umění a věd.

Jaro Procházka vystavoval svá díla na mnoha samostatných a společných výstavách v Čechách i v zahraničí, například Paříži, Oslu a Kodani. Byl členem Jednoty umělců výtvarných v Praze, později dokonce jejím jednatelem a výstavním komisařem. Největší výstavu měl roku 1936, k příležitosti padesátin, v J. U. V. ve Voršilské ulici v Praze (160 olejomaleb, studií, kreseb a grafik). Poměrně kriticky se o této výstavě vyjádřil J. R. Marek v Národních listech.

Galerie

  • Jaro Procházka Bruggy (1913)
    Jaro Procházka Bruggy (1913)
  • Jaro Procházka Čertovka
    Jaro Procházka Čertovka
  • Jaro Procházka Nový Svět
    Jaro Procházka Nový Svět
  • Jaro Procházka Chrám sv. Mikuláše
    Jaro Procházka Chrám sv. Mikuláše
  • Jaro Procházka Sv. Mikuláš v zimě
    Jaro Procházka Sv. Mikuláš v zimě
  • Jaro Procházka Staré zámecké schody
    Jaro Procházka Staré zámecké schody
  • Jaro Procházka Barokní zahrady
    Jaro Procházka Barokní zahrady
  • Jaro Procházka Staropražský motiv
    Jaro Procházka Staropražský motiv
  • Jaro Procházka Kampa
    Jaro Procházka Kampa
  • Jaro Procházka Staré Vršovice
    Jaro Procházka Staré Vršovice
  • Jaro Procházka Kladenské tržiště
    Jaro Procházka Kladenské tržiště
  • Jaro Procházka Paříž
    Jaro Procházka Paříž
  • Jaro Procházka San Marco v Benátkách
    Jaro Procházka San Marco v Benátkách
  • Jaro Procházka Benátky
    Jaro Procházka Benátky

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
  2. Matriční záznam o sňatku Jaroslava Procházky s Barborou Jousovou farnosti při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze
  3. Matriční záznam o narození a křtu Barbory Jousové farnosti při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaro Procházka na Wikimedia Commons
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaro Procházka
  • Příslušníci města Vršovice
  • Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Procházka Jaroslav (1886)
  • Životopis
  • Jaro Procházka v informačním systému abART

Literatura

  • Marek, J. R.: Dva malířské soubory. Národní listy, roč. 76, č. 150, s. 19, 31. 5. 1936.
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech