Henry Walter Barnett
| Henry Walter Barnett | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. ledna 1862 St Kilda |
| Úmrtí | 16. ledna 1934 (ve věku 71 let) Nice |
| Povolání | fotograf |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Henry Walter Barnett (25. ledna 1862 – 16. ledna 1934), obvykle známý jako H. Walter Barnett, byl australský fotograf a filmový tvůrce. Byl významným portrétním fotografem na konci 19. a počátku 20. století, vlastník úspěšných fotostudií Falk v Sydney. Později ve své kariéře sídlil v Londýně, kde měl portrétní studio v Hyde Park Corner a Knightsbridge. Barnett se v roce 1896 po seznámení s kameramanem Mariusem Sestierem angažoval ve filmu, a Sestier natočil některé z prvních filmů natočených v Austrálii.
Život a kariéra
Barnett se narodil 25. ledna 1862 v St Kilda, Melbourne, Austrálie, jako jeden ze sedmi dětí[1] anglickým židovským rodičům Lewisovi[2] Barnettovi, obchodníkovi, a jeho manželce Alici Jacobsové.[3] Školu opustil ve 13 letech a začal svou fotografickou kariéru jako studiový asistent, později se svým obchodním partnerem Haroldem Riisem založil ateliér v Hobartu v Tasmánii.[3] V roce 1884 prodal svůj podíl ve studiu Hobart[4], cestoval a pracovali různě v Londýně a ve Spojených státech. Během svého působení v Londýně se nechal zaměstnat u fotografů vyšší společnosti Williama & Daniela Downey, kde pomáhal například u fotografování budoucího krále Edwarda VII.[3]
V roce 1885 založil Barnett vlastní ateliér Falk v Sydney,[3], ve kterém se etabloval jako jeden z předních australských portrétních fotografů.[4] Druhé studio otevřel v Melbourne v roce 1895.[3] Byl známý zejména fotografováním divadelních hvězd a dalších osobností; jednou z jeho nejznámějších byla Sarah Bernhardtová, která za ním přijela během návštěvy Austrálie v roce 1891. Další prominentní návštěvníky Austrálie, které Barnett fotografoval byli také Robert Louis Stevenson v roce 1893 nebo Mark Twain v roce 1896.[3] Jedním z jeho nejvýznamnějších prací byl portrét Henryho Parkese, ve které podle Ennis (2004) "hraje Parkes roli moudrého starce, jehož intenzivní výraz vyvolává vnímání evokuje jasnovidce".[5] Barnett se oženil s Hildou "Ellou" Frances Clementou Forbesovou v roce 1889.[4]
V roce 1896 se Barnett setkal s francouzským kameramanem Mariem Sestierem, agentem prvních filmařů, jako například bratři Lumièreovi, které pověřil, aby prezentovali své filmografy v zahraničí.[4] Barnett a Sestier začali natáčet filmy, počínaje krátkým filmem cestujících, kteří vystupují z lodi SS Brighton v Manly, což bylo vůbec první filmové natáčení v Austrálii.[6] Spolu natočili přibližně 19 filmů v Sydney a v Melbourne,[6] nejpozoruhodnější byl film z roku 1896 koňský dostihový závod Melbourne Cup. Ve filmu je Barnett viděn, jak povzbuzuje diváky, aby fandili, když koně překonávají cílovou čáru.[7] Film Melbourne Cup měl premiéru v The Princess Theatre v Melbourne dne 19. listopadu 1896.[8] Událost byla zmíněna v australském tisku, včetně The Age a The Bulletin a film byl citován jako první filmová produkce Austrálie.[9]
V roce 1897 se Barnett přestěhoval do Londýna a založil fotografické studio v Hyde Park Corner, později přidal druhé studio v Knightsbridge.[4] V roce 1899 vstoupil do fotografické společnosti The Linked Ring,[7], v roce 1901 byl zakládajícím členem Asociace profesionálních fotografů (později British Institute of Professional Photography),[7] a v roce 1903 byl zvolen do rady Královské fotografické společnosti.[3] V roce 1904 publikoval sbírku fotografií nejvýznamnějších osobností s názvem A List of Well Known People Photographed by H. Walter Barnett. Vystavoval sbírku fotografií britských ozbrojených sil z první světové války roku 1917, nazvaný Warriors All.[10]
Na konci roku 1910 se Barnett se svým kolegou Williamem Crookem vydali na cestu do USA. Lednový časopis American Photography o tom napsal:
Dva z nejznámějších portrétních fotografů v Anglii [sic Británie], William Crooke z Edinburghu a Walter Barnett[11] z Londýna odpluli dne 17. prosince na turné s dobou trvání šesti týdnů do Spojených států, během níž hodlají navštívit některé z předních odborníků ve městech New York, Philadelphia, Baltimore, Washington, Pittsburg, St Louis, Chicago, Milwaukee, Niagarské vodopády, Buffalo, Rochester, Boston a další.Tito dva pánové byli požádáni některými jejich americkými přáteli, aby přivezli s sebou sbírky svých portrétních prací.
V souladu s tím bude mít pan Crooke s sebou asi šedesát svých velkých obrazů pořízených během posledních několika let, z nichž mnohé byly na výstavách Královské fotografické společnosti a Salonu.[12]
Barnett v roce 1920 prodal svá londýnská studia a přestěhoval se do Dieppe ve Francii, kde si udržoval zájem o současné francouzské umění. Zemřel v Nice dne 16. ledna 1934 ve věku 71 let.[3]
Galerie
-
Adrian Carton de Wiart -
-
Britský státník Alfred Milner -
Baron Alfred Mond -
Andreas von Griechenland -
Arthur Comyns Carr -
Arthur Joseph Davis -
Arthur Stockdale Cope -
-
Hrabě Charles Gordon-Lennox -
Charles Henry Lyell -
Daisy Greville, Hraběnka z Warwicku -
Edgar Speyer a Leonora Speyer -
Edmund Allenby, vikomt z Allenby -
Emily Hobhouse -
Eric Hambro -
Freeman Freeman-Thomas, Markýz z Willingdonu -
Major-General G. F. Boyd -
Garrard Tyrwhitt-Drake -
George Robey -
Henri Kowalski -
Henry Parkes -
Herbert Miles -
-
James Stanhope, 7th Earl Stanhope -
Queen Kapiolani -
Lewis Pugh Evans -
Marie of Romania -
Marius Sestier -
-
Mary Augusta Ward -
-
Oei Hui-lan, madam Wellington Koo -
Lady Ottoline Morrell -
Baron Richard Verney -
-
-
-
Sarah Wilson válečná korespondentka -
Thomas Alexander Browne -
Victor Branford -
Violet Mond, Baroness Melchett -
Fotograf William Crooke
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry Walter Barnett na anglické Wikipedii.
- ↑ NEILL, Roger. Barnett, Henry Walter (1862–1934) [online]. Oxford University Press, October 2006 [cit. 2014-03-09]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Oxford Dictionary of National Biography quotes his father's name as Louis.
- ↑ a b c d e DE SERVILLE, Paul H. Barnett, Henry Walter (1862–1934) [online]. National Centre of Biography, Australian National University, 1979 [cit. 2014-03-09]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ ENNIS, Helen. Intersections: Photography, History and the National Library of Australia. Canberra: National Library of Australia, 2004. Dostupné online. ISBN 0642107920. S. 115. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ a b JACKSON, Sally. Patineur Grotesque: Marius Sestier and the Lumière Cinématographe in Australia, September–November 1896 [online]. La Trobe University, 1 September 2010 [cit. 2014-03-10]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ a b c LONG, Chris; MCKERNAN, Luke. Henry Walter Barnett [online]. February 2010 [cit. 2014-03-09]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ JACKSON, Sally. Melbourne Cup fashion, 1896 [online]. Australia: National Film and Sound Archive, 1 November 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ FITZSIMONS, Trish; LAUGHREN, Pat; WILLIAMSON, Dugald. Australian Documentary: History, Practices and Genres. Melbourne: Cambridge University Press, 2011. Dostupné online. ISBN 9780521167994. S. 33–34. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ H Walter Barnett: Women of Note [online]. National Portrait Gallery, London, 2010 [cit. 2014-03-09]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ http://adbonline.anu.edu.au/biogs/A070188b.htm
- ↑ American Photography 5 (1911): 55.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Henry Walter Barnett na Wikimedia Commons - Filmy od Henryho Waltera Barnetta na Australian Screen Online
Portály: Austrálie | Fotografie | Lidé
