Fictumové

Fictumové
Erb Fictumů
ZeměDurynskoDurynsko Durynsko, České královstvíČeské království České království
Rok založení15. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fictumové (též Vitzthumové) byli šlechtický rod původem z Durynska. Jméno odvozovali od latinského vicedomus, neboť zastávali úřady dvorních maršálků ve službách u saských knížat.[1]

Historie

V polovině 15. století se Fictumové dostali na české území. Jako první přišel roku 1451 Opl z Fictumu, který prchal před nepřízní saského knížete Viléma, na kterého měl před usmířením knížete s jeho bratrem Fridrichem velký vliv. V Čechách vstoupil do služeb Jiřího z Poděbrad jako jeho rádce. Významnou úlohu hrál rod i za krále Vladislava Jagellonského, kdy byl Kryštof z Fictumu dvorským maršálkem.[2]

Roku 1453 Opl z Fictumu zakoupil hrad Nový Šumburk a odkázal ho svým čtyřem synům. K rodovému majetku však patřilo mnoho dalších panství, např. Radonice Pětipsy, Vintířov, Libouš, Egerberk, Perštejn, Klášterec nad Ohří nebo Měděnec a ke konci šestnáctého století i Teplice a Střekov. Jména bratrů Bernarda a Ditricha z Fictumu jsou spojena se založením františkánského kláštera v Kadani.[2]

Náhrobek příslušníka rodu Fictumů, umístěný na nádvoří zámku v Klášterci

Kryštof z Fictumu vlastnil v Krušných horách velký majetek a nechal postavit zámek v Klášterci nad Ohří. V předvečer stavovského povstání se stal jedním z jeho direktorů. Spolu s dalšími autory napsal druhou Apologii českých stavů odbojných, ve které zdůvodňovali nezadatelné právo stavů na volbu krále a odmítli Ferdinanda II. Za svou účast na povstání byl králem posmrtně odsouzen ke ztrátě cti a majetku, přestože se vzdal funkcí a roku 1620 zemřel.[1]

Markéta Razická z Fictumu se roku 1604 provdala za Thyga Thycosena Brahe (1581–1627), třetího (ale nejstaršího přeživšího) syna Tycha Braha, absolventa univerzity ve Wittenbergu a v Padově. Bydleli v Českých Zlatníkách.[3] Z jejich manželství se narodili dva potomci: syn Otte Thygesen (1618–1671) a dcera Christina Barbara.[4]

Erb

Erb české větve má černou ostrev nebo kmen ve zlatém poli, na kterém rostou tři plody, pravděpodobně jablka.[5]

Příbuzenstvo

Příbuzensky se spojili s Pluhy z Rabštejna, Lobkovici, Smiřickými, Štampachy a dalšími rody.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Svazek 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Fictumové, s. 48–49. 
  2. ↑ a b VYHNIS, Václav. Fictumové. Památky, příroda, život. 1985, roč. 17, čís. 3, s. 90–92. 
  3. ↑ DVORSKÝ, František. Nové zprávy o Tychonovi de Brahe a jeho rodině. Časopis Českého musea. 1883, roč. 57, s. 60–77. 
  4. ↑ Thyge Thycosen Brahe [online]. Geni.com [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Barevná příloha s erby šlechtických rodů. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech