Eduard Veselý

Eduard Veselý
Narození2. února 1817
Sloup v Čechách
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. října 1892 (ve věku 75 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánísochař, restaurátor a učitel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Veselý, též Wessely (2. února 1817 Sloup v Čechách – 24. října 1892 Praha[1]) byl český sochař, řezbář, restaurátor a pedagog.

Život

Eduard Veselý pocházel ze Sloupu v Čechách, kde měli rodiště i bratři Josef a Emanuel Maxovi. Vyučil se v pražské dílně bratří Maxů a pak působil jako dlouholetý asistent Josefa Maxe.

S manželkou Terezií, rozenou Amlerovou (1833–1908) měl syna Vilhelma (1857–??), který se stal profesorem na gymnáziu v Kadani.[2]

Dílo

Praha, Hradčanské náměstí – kandelábr

Eduard Veselý dodával sochy pro venkovské kostely. V Praze je jeho nejznámějším dílem litinový kandelábr plynového osvětlení na Hradčanském náměstí. Podle údajů z jeho rodiště byl také autorem původních dřevěných soch apoštolů na Staroměstském orloji,[3] které shořely při požáru v květnu 1945 a později je znovu vytvořil Vojtěch Sucharda.

Známá díla

  • Litinový kandelábr plynového osvětlení se čtyřmi ženskými postavami podle návrhu architekta Alexeje Linsbauera, Hradčanské náměstí v Praze[4]
  • Socha sv. Jiří, kamenná s polychromií, v rotundě na Řípu[5]
  • Řezby českých patronů, schodiště Týnského chrámu v Praze
  • Sochy Krista a 12 apoštolů, dřevo s polychromií, Staroměstský orloj v Praze, originály nyní v depozitáři Muzea hl. m. Prahy
  • Dvě sochy andělů (dřevo), nástavec novobarokního oltáře, Kostel svatého Rocha v Praze
  • Sochy jezuitských patronů blahoslavené Spinoly a svatého Petra Kanisia na oltáři sv. Libora v kostele sv. Ignáce v Praze (1878)
  • Krucifix, Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské, Sloup v Čechách
  • Socha sv. Máří Magdalény, z bývalé Kaple sv. Máří Magdalény v Malém Blaníku, nyní v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Louňovicích pod Blaníkem[6]

Odkazy

Reference

  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Jiljí, sign. JIL Z11, s. 124
  2. Soupis pražských příslušníků, Eduard Wessely, 1817
  3. Lužické hory: Sloup v Čechách: Rodáci a osobnosti
  4. Kandelábr, Hradčanské náměstí
  5. Podřipsko, socha sv. Jiří v rotundě
  6. Louňovice pod Blaníkem, Malý Blaník. www.lounovicepodblanikem.cz [online]. [cit. 2015-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-28. 

Literatura

  • Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN v Praze 1968, s. 225

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech