Dmitrij Baltermanc

Dmitrij Nikolajevič Baltěrmanc
Narození13. května 1912
Varšava
Úmrtí11. června 1990 (ve věku 78 let)
Moskva
Místo pohřbeníVostrjakovský hřbitov
Alma materFakulta mechaniky a matematiky Lomonosovovy univerzity
Lomonosovova univerzita
Povolánífotograf, válečný fotograf, fotoreportér, novinář a výtvarník
Významná dílaGore
OceněníŘád rudé hvězdy
Řád čestného odznaku
medaile Za vítězství nad Německem
medaile Za obranu Moskvy
Řád Vlastenecké války 2. třídy
Řád Vlastenecké války 1. třídy
Řád rudého praporu práce
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dmitrij Nikolajevič Baltermanc (rusky Дмитрий Николаевич Бальтерманц) (13. května 1912, Varšava – 11. června 1990, Moskva) byl sovětský novinářský fotograf.

Život

„ Být fotoreportérem, to není povolání, ale způsob života, chování a myšlení![1] “

Baltermanc se narodil 13. května 1912 ve Varšavě. Vystudoval matematiku na Katedře Moskevské státní univerzity, ale po ukončení studia se začal zabývat fotografií. Během Velké vlastenecké války pracoval jako vojenský dopisovatel deníku Izvjestija, pak dělal korespondenta pro armádní noviny.

Fotografoval na různých frontách, byl dvakrát raněn, zažil obranu Moskvy a Sevastopolu, bitvu o Stalingrad a boje v Polsku.[1] Válku ukončil v Berlíně v roce 1945.

Mnoho z fotografií Baltermance, podobně jako práce fotožurnalistů z těchto let, bylo podrobeno přísné cenzuře a většina snímků spatřila světlo světa až v šedesátých letech. Baltermancova fotografie Hoře se stala klasikou válečných let. Snímek, který Baltermanc pořídil s bílým nebem, byl prý opatřen těžkou olověnou oblohou, aby se zvýraznila dramatičnost scény.[2] O tento snímek měli zájem časopisy po celém světě. Autor sledoval příchozí matku, která hledala po bitvě svého syna a marně doufala, že ho nenajde.[1]

„ Válka – to je především hoře.[3] “
— Dmitrij Baltermanc

Od roku 1954 Baltermanc spolupracoval s týdeníkem Ogoňok. Působil také v redakci sovětského magazínu SSSR na strojke, který vycházel ve čtyřech jazykových mutacích v letech 1930–1941. Ve své době měl tento časopis nezanedbatelné místo v historii fotožurnalistiky za svůj významný přínos v publikování obrazových zpráv. Byl jedním z mála sovětských fotografů, kteří byli během svého života uznáváni v zahraničí. Znal se například s Henri Cartier-Bressonem, Robertem Duanem a dalšími evropskými mistry fotografie.

Byl vyznamenán několika medailemi SSSR.

Knihy Dmitrije Baltermance

  • Faces of a Nation: The Rise and Fall of the Soviet Union, 1917–1991 Fulcrum Pub, 1996, ISBN 978-1-55591-262-8
  • Dmitrij Baltermanc, Изд. Nathan, Paris 1997, ISBN 978-2-09754-116-1
  • Dmitrij Baltermanc, Каталог выставки. МДФ., 2005 – 176 с., ISBN 5-93977-017-7

Knihy, na kterých Baltermanc spolupracoval

  • (rusky) Antologie sovětské fotografie, 1941–1945, vydavatlství Planeta, Moskva, 1987

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бальтерманц, Дмитрий Николаевич na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b c SÝKORA, Milan. Humanistická fotografie I. [online]. Paladix foto on line, 2001-05-07 [cit. 2009-02-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ http://www.jirikovy.estranky.cz/clanky/rady-a-navody/fotograficka-montaz
  3. ↑ Lidé, kteří zvítězili ve válce, 2. světová válka ve fotografii [online]. 5. listopadu 2005 [cit. 2009-02-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Související články

Literatura

  • (rusky) «Dmitrij Baltermanc Замысел, съемка, отбор». журнал «Советское фото» в 1964 год №9

Externí odkazy

  • (rusky) Sbírka MDF, Moskevský dům fotografie Archivováno 1. 7. 2009 na Wayback Machine.
  • (rusky) Život a dílo
  • (rusky) Fotografie Dmitrije Baltermance na skjstudio.com
  • (rusky) novayagazeta.ru o tvorbě Dmitrije Baltermance
  • (rusky) Дмитрий Бальтерманц в "Советском музее" Archivováno 9. 6. 2008 na Wayback Machine.
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech