Braclav
Braclav Брацлав | |
---|---|
![]() Řeka v Braclavi | |
![]() znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°48′53″ s. š., 28°56′41″ v. d. |
Nadmořská výška | 240 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2 |
Stát | Ukrajina![]() |
Oblast | Vinnycká |
Rajón | Tulčynský |
![]() ![]() Braclav | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 19,2 km² |
Počet obyvatel | 5 062 (2020)[1] |
Hustota zalidnění | 263,6 obyv./km² |
Správa | |
Status | sídlo městského typu |
Vznik | 1362 |
Adresa obecního úřadu | 22870, Вінницька обл., Немирівський район, смт Брацлав, вул. Енгельса, 15 |
Telefonní předvolba | 4331 |
PSČ | 22870 |
Označení vozidel | AB |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Braclav (ukrajinsky Брацлав, polsky Bracław, v jidiš בראָסלעוו Broslew) je sídlo městského typu na střední Ukrajině na řece Jižní Bug ve Vinnycké oblasti, v regionu Podolí. Žije zde přibližně 5 100[1] obyvatel.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/%D0%94%D0%BE%D1%80%D0%B5%D0%B2%D0%BE%D0%BB%D1%8E%D1%86%D1%96%D0%B9%D0%BD%D0%B0_%D0%BB%D0%B8%D1%81%D1%82%D1%96%D0%B2%D0%BA%D0%B0_%D1%96%D0%B7_%D0%B7%D0%BE%D0%B1%D1%80%D0%B0%D0%B6%D0%B5%D0%BD%D0%BD%D1%8F%D0%BC_%D0%B1%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%BB%D0%B0%D0%B2%D1%81%D1%8C%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D0%BA%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%83.jpg/180px-%D0%94%D0%BE%D1%80%D0%B5%D0%B2%D0%BE%D0%BB%D1%8E%D1%86%D1%96%D0%B9%D0%BD%D0%B0_%D0%BB%D0%B8%D1%81%D1%82%D1%96%D0%B2%D0%BA%D0%B0_%D1%96%D0%B7_%D0%B7%D0%BE%D0%B1%D1%80%D0%B0%D0%B6%D0%B5%D0%BD%D0%BD%D1%8F%D0%BC_%D0%B1%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%BB%D0%B0%D0%B2%D1%81%D1%8C%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D0%BA%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%83.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/%D0%91%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%BB%D0%B0%D0%B2._%D0%9A%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BB_%D0%9C%D0%B0%D1%82%D0%B5%D1%80%D1%96_%D0%91%D0%BE%D0%B6%D0%BE%D1%97_DSC_0070.jpg/180px-%D0%91%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%BB%D0%B0%D0%B2._%D0%9A%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BB_%D0%9C%D0%B0%D1%82%D0%B5%D1%80%D1%96_%D0%91%D0%BE%D0%B6%D0%BE%D1%97_DSC_0070.jpg)
První písemné zmínky o sídle, zasvěceném apoštolu Petrovi, náležejícím ke Kyjevské Rusi, pocházejí ze 12. století. V polovině čtrnáctého století Braclav připadla Litevskému velkoknížectví, obsadil ji velkokníže Algirdas z dynastie Giedyminů. Roku 1362 zde při ústí řeky Pučyvky založil litevský kníže Giedymin kamennou tvrz, stejně jako v Sokolci a ve Vinnyciji. První hrad měl postavit kníže Konstantin Koriatovyč. Na počátku 15. století litevský velkokníže Vytaustas jmenoval Koriatovyče starostou. V čele města pak stál Michal Vasiljevič Czartoryski († 1489).
Po Lublinské unii v roce 1569 se Braclav stala součástí Polského království a v něm hlavním městem stejnojmenné provincie a královským městem. V první polovině 17. století patřila do Braclavské župy. V letech 1672–1699 se Braclav a Podolí dostaly pod tureckou nadvládu.
Po osvobození od roku 1793 připadla Braclav Rusku a opět byla sídlem Braclavské župy. V roce 1919 bylo město připojeno k Sovětskému svazu, v letech 1922–1991 bylo součástí Ukrajinské SSR. V Braclavi žili obyvatelé tří konfesí: katolíci, pravoslavní a Židé. Kostely byly zrušeny ve 20. letech 20. století a pobořeny Rudou armádou při osvobozování města v roce 1944, synagogu vypálili nacisté a následně byla zbořena.
Památky
- Katolický kostel Panny Marie Škapulířové
- Mykolajevský chrám ukrajinské pravoslavné církve
- Radnice
- židovský hřbitov
Osobnosti
- Danilo Nečaj/Nyczaj (1612-1651), plukovník, velitel kozáků, padl v bitvě pod Krasnem
- Rabín Nachman (ben Simcha) z Braclavi (1772–1810); narodil se v ukrajinské vesnici Medžybiž, stal se duchovním mistrem a založil dynastii Braclavských chasidů. Ve svém učení kladl důraz na soustředěnou soukromou modlitbu, kterou nazýval hitbodedut. Za jeho stěžejní literární dílo je považován dvousvazkový Likutej Moharan.
Galerie
- Mykolajevský chrám
- Radnice
- zimní ulice
- Židovský hřbitov
- Pomník Danila Nečaje
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Braclav na Wikimedia Commons
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
![]() | ||
---|---|---|
Rajóny | ![]() | |
Města | ||
Sídla městského typu | Braclav • Brajiliv • Brodecke • Čečelnyk • Černivci • Dašiv • Desna • Hluchivci • Kopajhorod • Kryžopil • Kyrnasivka • Lityn • Murovani Kurylivci • Orativ • Piščanka • Rudnycja • Špykiv • Stryžavka • Sutysky • Sytkivci • Teplyk • Tomašpil • Trosťanec • Turbiv • Tyvriv • Vapňarka • Vendyčany • Voronovycja • Zaliznyčne | |
Bývalé rajóny | Barský • Beršaďský • Čečelnycký • Černivecký • Illinecký • Jampilský • Kalynivský • Kozjatynský • Kryžopilský • Litynský • Lypovecký • Murovanokurylivecký • Nemyrivský • Orativský • Piščanský • Pohrebyščský • Šarhorodský • Teplycký • Tomašpilský • Trosťanecký • Tyvrivský |