August Wieser

JUDr. August Wieser


Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1894 – ???


Starosta města Brna
Ve funkci: 5. srpna 1894 – 27. března 1916
Předchůdce	Gustav Winterholler
Nástupce	Ferdinand Schnitzler


Člen obecního výboru města (Zastupitel města) Brna
Ve funkci: 1892 – ???


Stranická příslušnost
Členství	Německá pokroková strana


Narození	17. května 1847 Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	27. března 1916 (ve věku 68 let) Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	advokát a politik
Ocenění	Řád Františka Josefa Čestné občanství města Brna
Commons	August Wieser
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Wieser rytíř z Mährenheimu (17. května 1847 Brno^[1] – 27. března 1916 Brno^[2]) byl moravský liberální politik, poslanec zemského sněmu a dlouholetý brněnský starosta (1894–1916).

Mládí a studium

Narodil se v rodině Josefa Wiesera, sekretáře moravských stavů a později císařského rady povýšeného v roce 1877 do rytířského stavu,^[3] a jeho ženy Marie Sturmové, neteře poslance Eduarda Sturma a praneteře brněnského starosty Rudolfa Otta. Strýcem Augusta Wiesera byl teolog a rektor olomoucké univerzity Franz Christian Wieser.^[4] Vystudoval brněnské gymnázium a práva na univerzitě ve Vídni. V roce 1875 se stal advokátem.

Poprvé se oženil v roce 1871 s Idou Leitnerovou,^[5] která zemřela roku 1907. Po její smrti se v roce 1908 podruhé oženil s vdovou Justýnou Rosolovou, rozenou Bumbalovou.^[6]

Politická činnost

Od roku 1882 byl členem obecního výboru města Brna, roce 1894 byl zvolen brněnským starostou. Politicky se řadil k německým liberálům, i když od konce 90. let nepatřil k jejich vedoucímu křídlu.

Během jeho vedení města Brna byl vybudován vodovod z Březové nad Svitavou, elektrifikována brněnská tramvaj, vznikla městská plynárna (1896), elektrárna (1897) a spalovna odpadu (1905). V letech 1896–1916 proběhla převážná část asanace historického centra Brna. Zasloužil se o zřízení Městského muzea a angažoval se i v Uměleckoprůmyslovém muzeu. V hospodářské politice zastával národnostně smířlivá stanoviska, byl však odpůrce zřízení české univerzity v Brně. Působil ve vedení řady spolků a Zemské hypoteční banky.

Od roku 1894 byl také poslancem moravského zemského sněmu.

Stal se čestným občanem Brna, roku 1904 obdržel řád Františka Josefa. V letech 1903–1922 po něm byla pojmenována dnešní Dvořákova ulice v centru Brna, v letech 1922–1946 současná Helceletova ulice ve Stránicích (zpočátku její část, od roku 1942 celá).

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
↑ Heinrich von Kadich; Conrad Blažek. Der mährische Adel. Nürnberg: Bauer & Raspe, 1899. Dostupné online. Kapitola Wieser von Mährenheim, s. 252–253. (ger)
↑ http://data.onb.ac.at/nlv_lex/perslex/W/Wieser_Franz_Christian.htm
↑ Matrika 16894, sn. 137 [online]. MZA [cit. 2024-04-14]. Dostupné online.
↑ Matrika 16897, sn. 16 [online]. MZA [cit. 2024-04-14]. Dostupné online.

Literatura

FASORA, Lukáš. Wieser z Mährenheimu, August. In: MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 793–794.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu August Wieser na Wikimedia Commons
August Wieser v Encyklopedii dějin města Brna

Představitelé Brna

Starostové	Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)

Předsedové NV	Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)

Primátoři	Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)