Antonín Zmrhal

Antonín Zmrhal
Antonín Zmrhal
Antonín Zmrhal
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1938
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Čs. ministr vnitřního obchodu
Ve funkci:
1946 – 1947
PředchůdceIvan Pietor
NástupceAlexej Čepička
Stranická příslušnost
Členstvísoc. dem.
KSČ

Narození22. července 1882
Vysoká
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. listopadu 1954
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Profesepolitik
CommonsAntonín Zmrhal
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Zmrhal (22. července 1882 Vysoká[1]26. listopadu 1954[1] Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, meziválečný senátor, poválečný poslanec a ministr, organizátor družstevního hnutí.

Biografie

Narodil se v rodině chudého rolníka. Vyučil se obchodním příručím.[1] Od roku 1900 se angažoval v Českoslovanské sociálně demokratické straně dělnické v Plzni, kde se podílel na vzniku velkého dělnického konzumu.[2] Působil také v Českém Krumlově a Teplicích. Od roku 1907 byl družstevním pracovníkem v Písku, Praze, Kladně a Plzni.[1] Během rozkolu v sociální demokracii v letech 19201921 přešel do nově utvořené KSČ.[2] Byl členem prvního Krajského výboru KSČ v Plzni po založení strany.[1]

Před druhou světovou válkou zasedal za KSČ v horní parlamentní komoře. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do prosince 1938, kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění KSČ.[3]

Profesí byl dle údajů k roku 1935 ředitelem družstva v Praze.[4] V polovině 20. let se uvádí jako ředitel konzumního družstva Včela.[5] V čele tohoto družstevního podniku, který se podílel i na financování činnosti komunistické strany, stál v letech 19231929.[2] Byl sem povolán z Plzně. V čele družstva stál až do roku 1939. Od roku 1932 byl také předsedou organizace Mezinárodní dělnická pomoc.[1]

Jako komunista a čelný představitel družstevního hnutí za první republiky byl Antonín Zmrhal v dubnu 1939 zatčen nacisty. Po propuštění v červnu 1939 uprchl z příkazu vedení KSČ do Polska, kde působil ve výboru emigrantů v Krakově, poté odešel do Sovětského svazu, kde působil v exilu do roku 1945.[2] Od 1. dubna 1943 byl vedoucím československé sociální péče a zástupcem československého červeného kříže pro SSSR v Buzuluku.[zdroj?]

Po válce se opětovně politicky angažoval v Československu. V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. Mandát získal i v parlamentních volbách v roce 1948 a do roku 1954 zasedal v Národním shromáždění.[6][7]

Od roku 1946 byl členem ÚV KSČ.[2] Členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa ho zvolil VIII. sjezd KSČ. IX. sjezd KSČ a X. sjezd KSČ ho do funkce člena ÚV KSČ potvrdil.[8]

Zastával i vládní post. V období 2. červenec 19463. prosinec 1947 měl funkci ministra vnitřního obchodu v první vládě Klementa Gottwalda.[9] Na post ministra rezignoval ze zdravotních důvodů.[10]

Po válce se aktivně zapojil do úsilí za sjednocení politicky, národnostně, oborově a územně dosud rozděleného družstevnictví, tak jak o tom rozhodl již Košický vládní program. Podílel se na přípravě zákona o Ústřední radě družstev. Od července 1945 byl jejím předsedou. Ve funkci ho potvrdil i celostátní sjezd Ústřední rady družstev v říjnu 1953.[11] Po únoru 1948 se z titulu své funkce podílel na kolektivizaci zemědělství a vzniku JZD.[zdroj?]

Zemřel po delší nemoci v listopadu 1954.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g Zpráva o úmrtí soudruha Antonína Zmrhala. Rudé právo. Únor 1879, roč. 35, čís. 328, s. 2. Dostupné online. 
  2. a b c d e Antonín Zmrhal [online]. vlada.cz [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. 
  3. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. 
  4. 8. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-11. 
  5. Zpráva výboru imunitního [online]. senat.cz [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Antonín Zmrhal [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  9. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 674. 
  10. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 484. 
  11. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 459, 509. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Zmrhal na Wikimedia Commons
  • knihovna.tul.cz Archivováno 1. 10. 2010 na Wayback Machine. 65 let Antonína Zmrhala (Sborník projevů a statí ministra Antonína Zmrhala a vzpomínek spolupracovníků), 1947
  • www.praguecoldwar.cz Václav Kopecký : Paměti .... 1960
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Zmrhal
První vláda Klementa Gottwalda
Předseda vlády
Klement Gottwald (jmenován 2. července 1946, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1946
Zdeněk Nejedlý (ochrana práce a sociální péče, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Antonín Zmrhal (vnitřního obchodu – demise 3. prosince 1947, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jan Masaryk (zahraničí, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, nestraník) • Jan Šrámek (Náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (pošty, ČSL) • Adolf Procházka (zdravotnictví, ČSL) • Alois Vošahlík (technika, bez portfeje – zemřel 8. srpna 1946, ČSL) • Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády – odvolán 25. listopadu 1947, Demokratická strana) • Ivan Pietor (doprava, Demokratická strana) • Ján Lichner (Státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, Demokratická strana) • Mikuláš Franek (sjednocení zákonů, Demokratická strana) • Petr Zenkl (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (zahraniční obchod, ČSNS) • Jaroslav Stránský (školství a osvěta, ČSNS) • Prokop Drtina (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády – zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Bohumil Laušman (průmyslu - zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Václav Majer (výživy, ČSD) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (zemědělství, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS)
Členové jmenovaní později
28. srpna 1946
Jan Kopecký (technika, ČSL)
3. prosince 1947
Alexej Čepička (vnitřní obchod, KSČ)
25. listopadu 1947
Štefan Kočvara (náměstek předsedy vlády, Demokratická strana)
František Tymeš (náměstek předsedy vlády, ČSD)
Ludmila Jankovcová (průmyslu, ČSD)
Kurzívou jsou označeni ministři, kteří podali demisi k 25. únoru 1948.
Autoritní data Editovat na Wikidatech