Antonín Čeloud

Antonín Čeloud
Narození25. května 1839
Třebíč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. června 1918 (ve věku 79 let)
Třebíč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánívýtvarník, malíř, soukeník, malíř pokojů a betlemář
OceněníSlavnostní plaketa k výročí založení třebíčského kláštera 1101–2001 (2001)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Čeloud (25. května 1839 Třebíč[1][2][3] – 30. června 1918[2] Třebíč[4]) byl český výtvarník-betlemář.

Biografie

Antonín Čeloud byl původním povoláním soukeník. Jak soukenictví v druhé polovině 19. století upadalo, věnoval se i jiným řemeslným profesím. Přeškolil se na lakýrnictví, písmomalířství a pozlacování.

Jako kostelník působil v kostele sv. Martina z Tours. Tam také roku 1863 vystavil svůj betlém, kdy figurky v tomto betlému měly většinou velikost kolem 17 cm.[2] Další pětimetrový betlém stavěl doma, tam byla typická velikost 13 cm.[2] Jeho dílo bylo vzorem dalším pokračovatelů třebíčského betlemářství.[5] Pro kostel sv. Martina sestavil také tzv. Boží hrob, ten se nedochoval v původní podobě, pouze model zůstal ve sbírkách Muzea Vysočiny.[2] Od dob Antonína Čelouda se betlémy stavívají již v adventu a částečně se v čase mění (putování svatého Josefa s Marií k Betlému, narození Ježíška, klanění Tří králů).[6] Čeloud užíval techniky kontinuálních přechodu velikosti figur od velkých v popředí k menším v pozadí.[7] Jeho betlém umístěný dnes v Muzeu Vysočiny Třebíč pochází z letech 1869–1896. Čeloud vytvořil betlémů několik: některé pro kostely v okolí, jiné do domácností. Pro zdokonalení své práce podnikl v 66 letech cestu do Palestiny.[8]

Pocty

Jméno Antonína Čelouda nese ulice v Třebíči-Domcích,[9] původně ulice Tomáše Kuchtíka.

Osobní život

V roce 1864 se oženil s Terezií Nikodémovou z Řípova (1840–1929), měl syny Cyrila (1872–1928, betlémář, malíř, vytvořil repliku otcova betlému a ten zapůjčil do sbírek Muzea Vysočiny Třebíč, bezdětný) a Felixe (1877–1937, od r. 1900 kaplanem v Moravské Nové Vsi a od r. 1916 ve Velkých Bílovicích). Žil v domě "u Stuchlíků", v čp. 61 v bývalé Hanělově ulici, kde jedna z místností měla délku 5,5 metrů a sloužila tak zároveň jako dílna pro stavbu betlémů i pro jiné činnosti. Dům pak byl zbořen kolem roku 1920 při výstavbě školy T. G. Masaryka.[2]

Galerie

  • Betlém Antonína Čelouda v Muzeu Vysočina
    Betlém Antonína Čelouda v Muzeu Vysočina
  • Detail jesliček Čeloudova betlému ve sbírkách muzea Vysočiny v Třebíči
    Detail jesliček Čeloudova betlému ve sbírkách muzea Vysočiny v Třebíči
  • Detail Čeloudova betlému ve sbírkách Muzea vysočiny vTřebíči
    Detail Čeloudova betlému ve sbírkách Muzea vysočiny vTřebíči

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f ŽAMBERSKÝ, Antonín. Třebíčské betlémářství. 1. vyd. Třebíč: Muzeum Vysočiny Třebíč, 2014. 84 + 20 s. ISBN 978-80-86894-28-7. S. 34. 
  3. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 53. 
  4. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Třebíč
  5. ↑ Zpravodaj města Třebíče. 5. 1992, čís. 5. 
  6. ↑ KUBEČKOVÁ, Ivana. Třebíčské betlemářství. Betlemář. Spolek českých betlemářů, 2008, čís. 12. 
  7. ↑ KRISS-RETTENBECK, Lenz. Třebíčské betlémy. Betlemář. Spolek českých betlemářů, 2007, čís. 10. Překlad Vrbka, Pavel. 
  8. ↑ Třebíčské betlémy. Zpravodaj obec Střítež. 2007, čís. 4. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ Původ ulic [online]. gis.trebic.cz [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech