Albrecht Aleš ze Šternberka

Albrecht Aleš ze Šternberka
Albrecht Aleš ze Šternberka. Portrét od Jana Kryštofa Handkeho v klášteře augustiniánů ve Šternberku.
Osobní údaje
Datum narození	1322
Datum úmrtí	14. ledna 1380 (ve věku 57–58 let)
Místo úmrtí	Litomyšl
Rodiče	Štěpán ze Šternberka
Povolání	arcibiskup a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je navrženo přejmenování tohoto článku na nový název Albert ze Šternberka

Odsud pak na nový název bude přesměrováno. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

---

Komentář k návrhu: Albert ze Šternberka neměl druhé jméno „Aleš“. Projel jsem citovanou literaturu (až na německou, k té jsem se nedostal) a žádný z autorů toto domnělé druhé jméno nezmiňuje (ani nejpodrobnější práce Papajík – Somer, 2021). Jedná se o mýlku, která pravděpodobně vznikla při práci s literaturou nějakého wikipedisty. K samotné mýlce nejspíše přispěl častý výskyt jména Aleš ve šternberském rodě (např. Albertův bratranec ze světlovské linie rodu byl tohoto jména). Je tedy potřeba článek přejmenovat. Rovněž bych doporučoval se přidržet počeštěné latinské verze jména – Albert. A to z toho důvodu, že takto se nejčastěji podepisoval a česká literatura s ní pracuje. Jako Albrecht je zmiňován v německy psaných pramenech.

Albrecht ze Šternberka, častěji Albert ze Šternberka^[1] (asi 1322^[2] – 14. ledna 1380 v Litomyšli) byl biskupem ve Zvěříně, Litomyšli a arcibiskupem magdeburským. Byl nejvýznamnějším členem moravské větve rodu Šternberků.^[2]

Život

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Šternberků, z moravské větve rodu Šternberků. Jeho otcem byl významný šlechtic Štěpán ze Šternberka.

První písemná zmínka o Albrechtovi pochází z roku 1352, kdy byl jmenován děkanem olomoucké kapituly. V roce 1356 se stal biskupem ve Zvěříně. Když v roce 1357 zemřel jeho otec, zdědil se svým bratrem Zdeňkem rodový majetek. V roce 1360 však zemřel i tento jeho bratr a Albrecht se tak dělil nad správou rodového majetku s jeho synem Petrem ze Šternberka.

Albrecht se pohyboval ve vysokých politických kruzích a jednal s mnoha představiteli té doby. V roce 1364 se stal biskupem v Litomyšli, o rok později se stal důvěrným rádcem císaře Karla IV. Roku 1368 provázel Karla IV. na cestě do Říma, díky panovníkově podpoře byl počátkem června 1368 povýšen na arcibiskupský stolec v Magdeburku.

V roce 1371 založil ve Šternberku klášter augustiniánů kanovníků.^[3] Tentýž rok rezignoval na svůj post magdeburského arcibiskupa a nadále působil jako biskup litomyšlský.

V roce 1375 uzavřel se svým synovcem Petrem ze Šternberka majetkovou smlouvu za účasti širokého příbuzenstva. Roku 1378 přivedl do blízkosti biskupského hrádku a obory v Tržku u Litomyšle třináct kartuziánských mnichů a založil klášter zvaný Hájek Panny Marie (Rubus Mariae), kterému roku 1379 věnoval čtyři vsi severně od Olomouce včetně Dolan.^[4]

V říjnu 1379 byl pověřen papežem Urbanem VI., aby vyšetřil spor mezi moravským markrabětem Joštem a olomouckými kanovníky. Dne 12. ledna 1380 Albrecht rozhodl o uvalení klatby na Jošta i olomouckou městskou radu a v Moravském markrabství vyhlásil interdikt.^[5]

Albrecht ze Šternberka zemřel 14. ledna 1380.

Odkazy

Reference

Literatura

• Clemens Brodkorb, Zdeňka Hledíková, Michael Scholz. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches.

ISBN 3-428-10303-3, S. 346–348 (hier als Albert von Sternberg bezeichnet).

• DROZDOVÁ, Eva: Antropologický rozbor kosterních pozůstatků připisovaných biskupovi Albertu II. ze Šternberka, jeho synovci Petrovi ze Šternberka a jeho ženě Anně Rebece rozené z Kravař. In: Ve službách archeologie 2. Přírodovědné metody v archeologii a antropologii. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2001 s. 37-44.
• PAPAJÍK, David - SOMER, Tomáš: Albert ze Šternberka: arcibiskup, zakladatel, mecenáš a diplomat doby Karla IV. Praha 2021. ISBN 978-80-7601-541-8.
• PÄTZOLD, Stefan. Erzbischof Albrecht von Sternberg – ein Mährer in Magdeburg (1368–1371). In: Mitteldeutsche Lebensbilder./hrsg. von Werner Freitag. Köln, 2002, S. 11–26
• POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové : panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1. 
• ŘEZANINA, Dušan. Karlův diplomat biskup Albert ze Šternberka. Duchovní pastýř 29 (1980), 134–136, 150–152, 166–167.
• VEČEŘE, Vojtěch. Litomyšl Alberta ze Šternberka. Bakalářská práce Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2014. Dostupné online.
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 52–53. 
• SCHMUGGE, Ludwig: Das Pontifikale des Bischofs Albert von Sternberg. In: Mediaevalia Bohemica, Historický ústav ČSAV č. 3, 1970, s. 49-86.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht Aleš ze Šternberka na Wikimedia Commons
• (německy) České sněmy, Svazek I., 1526-1545, 1526, dokument č. 30, část č. 2
• (španělsky) Caballeros De la Cruz
• (německy) Abtsdorf bei Zwittau

Předchůdce: Ondřej z Wislice

biskup zvěřínský 1356–1364

Nástupce: Rudolf II. Anhaltský

Předchůdce: Mikuláš I.

biskup litomyšlský 1364–1368

Nástupce: Petr Jelito

Předchůdce: Dětřich z Portic

arcibiskup magdeburský 1368–1371

Nástupce: Petr Jelito

Předchůdce: Petr Jelito

biskup litomyšlský 1371–1380

Nástupce: Jan z Moravy