İstinye

İstinye
Zátoka
Zátoka
Poloha
Souřadnice41°6′ s. š., 29°3′ v. d.
StátTureckoTurecko Turecko
İstinye
İstinye
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel15 584 (2023)[1]
Správa
Telefonní předvolba212
PSČ34460
Označení vozidel34
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

İstinye je sousedství v Istanbulu v Turecku na evropské straně města. Nachází se ve čtvrti Sarıyer, mezi sousedstvími Emirgan a Yeniköy, na severozápadním pobřeží Bosporského průlivu. Je to jedno z nejoblíbenějších míst na pobřeží Bosporu, kde se lidé ve volném čase procházejí. İstinye je známé svými kavárnami a restauracemi s mořskými plody. Nachází se zde také malá zátoka.

V antice se zde nacházelo město zvané Lasthenes,[2] které bylo později přejmenováno na Leosthenion (řecky: Λεωσθένιον), během středověku zkomoleno na Sosthenion (řecky: Σωσθένιον).[3] Vesnice byla místem, kde stával Michaelion, slavný kostel a klášter, který byl v byzantských dobách zasvěcený sv. Michaelovi.[3]

Od roku 1995 se v İstinye nachází sídlo istanbulské burzy.

Čtvrť se navíc nachází v těsné blízkosti jednoho z nejnovějších istanbulských nákupních center, İstinye Park, který byl otevřen v roce 2007. Istinye Park se zaměřuje na špičkovou spotřebitelskou skupinu a je možné zde najít světově proslulé módní značky.

  • Přístaviště
    Přístaviště
  • Pobřeží
    Pobřeží
  • Zátoka
    Zátoka

Zajímavosti

  • Michaelion
  • Istanbulská burza
  • İstinye Park

Odkazy

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu İstinye na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku İstinye na anglické Wikipedii.

  1. Adrese Dayalı Nüfus Kayıt Sistemi. Turecký statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2024-04-09].
  2. Lasthenes/Leosthenion/Sosthenion, Istinye – Digital Atlas of the Roman Empire. imperium.ahlfeldt.se [online]. [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. 
  3. a b JANIN, Raymond. La Géographie Ecclésiastique de l'Empire Byzantin. 1. Part: Le Siège de Constantinople et le Patriarcat Oecuménique. 3rd Vol. : Les Églises et les Monastères. Paříž: Institut Français d'Etudes Byzantines, 1953. S. 359–362. (francouzsky) 
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.