Československé vojenské letouny po první světové válce

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Článek Československé vojenské letouny po první světové válce popisuje situaci, která nastala v novém státě po jeho vzniku v roce 1918.

Hansa-Brandenburg B.I, po válce vyráběný jako Aero Ae-01

Když na podzim 1918 vzniklo samostatné Československo, bylo na jeho území jen málo letounů. které byly dědictvím po rakousko-uherské armádě. Personální stav letectva nově vzniklého státu byl také nevalný. Habsburská monarchie rozmisťovala letecké útvary mimo území obývané Čechy a Slováky, kteří byli neochotně přijímáni ke službě v jejím letectvu. Jedinou leteckou jednotkou na českém území byla 16. záložní letecká setnina v Chebu. Chebské letiště bylo obsazeno a zajištěno nově vzniklými jednotkami rodící se Československé armády 10. listopadu 1918.

Typy letounů po rakousko-uherské armádě

Phönix C.I

Většina letounů zajištěných na československém území byla ve špatném technickém stavu. Byly to následující typy:

Francouzské letouny

SPAD S.VII

V roce 1919 vstoupila do problematiky výstavby československého letectva francouzská vojenská mise, která se snažila prosazovat francouzskou leteckou doktrínu. Zároveň dodávkami vojenského materiálu chtěla uvést československé letectvo v přímou závislost na Francii po materiální a technické stránce. V polovině roku 1919 darovala Francie Československé armádě 115 vojenských letounů, z toho:

Od Francie zakoupilo Československo dále stroje:

Německé letouny

Albatros D.V

MNO plánovalo v roce 1920 nákup 366 francouzských letounů různého typu, což však se ukázalo jako finančně velmi nákladné. Československá strana měla též zájem o výrobu licenčních draků a motorů, ovšem francouzské firmy toto většinou odmítaly. Letouny zděděné po Rakousku-Uhersku nestačily k základnímu vybavení leteckých jednotek a naděje vkládané v likvidaci rakousko-uherského vojenského majetku naprosto zklamaly. Československo využilo příznivé situace po uzavření mírových smluv s Německem a nakoupilo levně německé letouny, které byly určeny k likvidaci:

Dalších 76 letounů typu Hansa Brandenburg a Phönix bylo zakoupeny v Rakousku. Od Německa nakupovalo Československo letecké motory Maybach, BMW a Daimler.

Československé letouny

Nově vzniklý stát se začal v letecké technice opírat o továrnu Letov, která byla založena roku 1918 a podniky Aero a Avia, které vznikly v roce 1919. Tyto firmy začaly vyrábět letouny jak podle licencí, tak se vydaly vlastní cestou vývoje.

Československé meziválečné vojenské letouny
Stíhací letouny
Bombardovací letouny
Bitevní letouny
Transportní letouny
Průzkumné a spojovací letouny
Cvičné letouny
Speciální letouny
Experimentální letouny a prototypy
Aero Ae-02 • Aero Ae-03 • Aero Ae-04 • Aero A-19 • Aero A-20Aero A-24Aero A-42Aero A-46Aero A-102Aero A-104Aero A-204Aero A-300Avia BH-4Avia BH-5Avia BH-6Avia BH-7Avia BH-8Avia BH-19Avia BH-28Avia BH-29Avia B-35Avia B-135 • Avia B-158 • Avia B-234 • Avia B-634Beneš-Mráz Be-150Beneš-Mráz Be-250Letov Š-3 • Letov Š-7 • Letov Š-12 • Letov Š-13 • Letov Š-14 • Letov Š-22 • Letov Š-25Letov Š-33Letov Š-50Letov Š-331 • Letov Š-431 • Praga BH-36 • Praga E-40Praga BH-44 • Praga E-45 • Praga E-51 • Škoda P-2
Související: Československé vojenské letouny po první světové válce

Literatura

  • Kolektiv autorů, Vojenské dějiny Československa, Naše vojsko, 1987

Externí odkazy

  • 90. leté výročí vzniku československého letectva[nedostupný zdroj] (pdf)
  • Počátky dopravního letectví u nás